Fotky ze Suezu

Fotogalerie

18.7.2010 neděle

Celý den nejde proud. Čaj vaříme na plynu, takže v kuchyňce je jak v parní lázni. Dělám pár věcí, které se dají dělat i bez flexy. Chystám polici na košíky v kuchyňce - na přání Moniky, budoucí lodní kuchařky. Pak pokračuju přípravou vnitřních rámečků na troje dvířka v "budce" na zadní nástavbě. Bez elektřiny je to ale pouhé řezání surových prken, dobrousit a usadit si to pak asi budou muset sami (dnes s Marinou odjíždíme). Pepa s Vikim instalují navigační světla. Láká mne zde publikovati humornou ale nešťastnou událost, která potkala Pepu v brámovém koši. Útlocitná duše by ji ale mohla považovati za příliš "shocking".

Marina natírá hnědou barvou všechny lišty kryjícíc kabely, které jsem do včerejška brousil. Honza spí, je mu nějak blbě. Ani mě není nejlíp, jsem strašně unavený a bolí mě hlava. Myslím, že oba máme po včerejšku úžeh.

Večer odjíždíme s Marinou do Saint George v Suezu na pivo, a pak autobusem do Káhiry na letiště.

17.7.2010 sobota

Ráno to vypadá, že nebudeme mít ani jednu flexu (naše je od včerejška rozbitá a pro tu půjčenou si asi brzo přijdou), ale najednou máme dvě. Arab z cizí lodi přišel, ale že bude potřebovat tu svou až odpoldne, a rovnou nám opravil tu naši. Zbytek dne ji téměř nepouštím z ruky. Marina mi skoro dýchá na záda s vysavačem a mokrým hadrem, aby to, co já obrousil, se stihlo ještě zítra natřít.

Pepa s Honzou natahují kabely ze strojovny k přístrojové desce na palubě na zádi. Při té příležitoszi objevili, že některé svazky kabelů vedoucích v nejnižších částech lodi už stihly přehlodat krysy.

Dopoledne je stejně hrozné jako včerejší, ale odpoledne začal foukat díkybohu svěží severák.

V podvečer přestal jít proud v celé loděnici. Loděnice na chvíli ztichla, a pak se rozezněla údery dlát. Jako za starých časů. Sebrali jsme se a jedeme nakupovat do Suezu.

16.7.2010 Inferno

Strašný den. Stalo se tady tradicí, že v pátek si berou volno i čeští pracanti, ale s tím, jak se blíží spuštění na vodu, kupí se nutné dodělávky, a s Pepou a Honzou zůstáváme na lodi a makáme. Jenže vůbec nefouká a ve stínu je asi 40 C. Do toho ještě na palubě dva arabové laminují vnitřky beden, takže se celou lodí táhne smrad toluenu. V pravidelných intervalech si chodíme zaplovat.

Termín spuštění ovšem zavisí pouze na arabech. Všichni tu mají podezření, že odkládají spuštění Grace, aby mohli ještě před ní spustit vedlejší Násirovu loď, která Grace stojí mírně v cestě k vodě, a museli by hýbat oběma.

Celý den brousím. Odešly uhlíky ve flexe a náhradní se nenašly, tak to chvíli vypadalo, že budu bez práce, ale Pepa hbitě zaběhl na jinou loď, a půjčil flexu tam. Už jsem se dostal z dolní paluby na palubu střední a nebezbečně se přibližuju na záď, ke kapitánské kajutě, z čehož má Pepa ohromnou "radost", protože až se tam dostanu, nadělám mu tam strašný binec, jaký za mnou postupně zůstává v celé lodi od přídě, kde jsem začal v úterý. Do odjezdu bych to ale měl stihnout vše, aby se to ještě uklidilo, a nabarvilo.

"Tak co, už jsem tě naučil nenávidět tuhle loď?"
"Ne, ale naučil jsi mě nenávidět flexu."

Pepa se ráno dvakrát natáhl na schodech, a tak se pustil do výroby držadel nad všemi schodišti. Potom dělá úpravy v kuchyňce. Honza na zádi vyrábí dřevěnou bednu, do které přijde plastová bedna s budíky a kontrolkami od motoru a baterií. Vztyčil si tam pro ty účely přes vratiráhno "stan" z plachty, ale i přesto jen za dnešek zčernal jako uhel.

Zatímco tohle píšu a stydne mi kafe, napočítal jsem jen na levém lýtku osm much najednou. Člověk už ani nemá náladu se ohánět.

15.7.2010 čtvrtek

V 6h mě probudilo hlodání a cupitání v podpalubí. Krysa. Ta replika historické lodi bude věrná se vším všudy :-). Trochu mě ráno děsilo, že vůbec nefoukal vítr, ale naštěstí se to přes den spravilo a je horko jen normálně jako předchozí dny.

Viktor vůbec nedorazil, v noci prý neslezl z WC. Dnes brousíme, tmelíme, Pepa dokončuje instalaci posledních světel. Odpoledne si jdeme zaplovat. Zrovna vrcholil příliv, a navíc je pár dnů po novu, takže bylo vody opravdu hodně. Nejvíc co jsme tu viděli (nejen já, ale i Honza, který už je tu měsíc). A taky hodně bordelu v ní, který si voda vzala na břehu tady z toho velkého smetiště (rozuměj loděnice).

Měli jsme krátký výpadek proudu (nic neobvzklého), ale důvod byl tentokrát kuriózní: kabely vedoucí k naší a vedlejší lodi ležely přes sebe, a protože už oba byly značně přetížené, v místě křížení se navzájem roztavily.

Několik hodin strávil Honza broušením vnitřků beden na palubě, které přijdou zalaminovat.

14.7.2010 středa

Od 9h makačka. Nepustil jsem flexu z ruky (kromě oběda, koupání, šlofíka, a mnoha případů, kdy ji potřeboval někdo jiný) - uvnitř kryty kabelů, na palubě světlík, z vnějšku lodi nějaké retuše. Viktor laminátuje vnitřní strany vík beden na palubě. Sehnali tady na to skelnou "tkaninu", která ovšem rozhodně není tkaná - asi 5cm kousky vláken slisované do placky, která drží pohromadě jen silou vůle (takže to průvan brzy roznesl po celé lodi). Nic lepšího se tu sehnat nedá.

Večer se mravenci vrhli na chleba. Zato už víme, jak dostat tuhle loď na vodu: stačí od ní udělat cestičku z medu až ke břehu. Pepa s Honzou dělají bramboráky. Brambory strouhají na ocelové síťce z hrubého drátu.

13.7.2010

Dopoledne s Viktorem pokračujeme v úpravách vodního stěhu. Marina dál natírá kajuty. Před 11h dorazil na loď Pepa Dvorský (přiletěl už v noci, ale spal v bytě v Suezu), a začalo se kmitat. Já zbytek dne brousím flexou dřevěné kryty na kabely, co vyrobili arabové. Marina tmelí spáry ve světlíku na hlavní palubě.

Pepa s Honzou montují navigační přístroje, které Pepa dovezl.

12.7.2010 Konečně práce

Dopoledne dorazil Viktor: "už jsi někdy ovíjel lana?"
"Ne".
"Tak se to pojď naučit."

Vylezli jsme na čelen, sundali z něj vodní stěh, který se od původní instalace už tak protáhl, že se okatice jeho napínáku téměř dotýkaly, rozpletli jeho oko, zkrátili ho, a zase zapletli. Marina natírá interiéry kajut na zádi.

Terminologická: stěhy jsou tlustá lana, která drží stěžně (a čelen) v podélné ose lodi. Vodní stěh vede z čelenu dolů pod příď, a brání jeho vyvrácení směrem vzhůru. Okatice je dřevěné oko, s krz nějž vedou lana napínacího "kladkostroje" (jenže tam nejsou žádné kladky).

Po obědě v kantýně - stále to samé (falafle, batatos, a to jsem si dnes ani nedal salát) a už mi to opravdu nechutná - si jdeme tradičně zaplovat v moři.

Následuje siesta, neboli šlofík, a pak pokračuju sám v ovinování zkráceného vodního stěhu. Viktor odjel s Marinou do města, udělalo se jí zle. Honza celý den leží, taky mu není dobře. Já si svoji běhavku odbyl včera. Každý máme ale různé příznaky. Každopádně já a Marina pijeme vodu už jen převařenou na čaj.

Zítra brzy ráno odlétá Jirka, jedu ho doprovodit do města. Něco jsme nakoupili a jdeme na pivo (Stella - Authentic Egyptian). Vracím se ve 23h. Jestli jsme předchozí večery říkali, že to tam žije, tak teď to tam úplně pulsuje.

11.7.2010 neděle

Dnes fakt není do čeho píchnout. Nedorazil ani Viktor (má střevní potíže). Uklízíme a vysáváme paluby (kromě pilin je na nich ještě spousta zbytků fošen, latěk, překližek). Doufáme, že dnes už přijede Pepa a rozdá úkoly, ale je to spíš jen zbožné přání, než nějaká ověřená informace. Arabům ale už od včerejšího rána tvrdíme, že přijede "today", zjevně to zvyšuje jejich pracovní morálku.

Jedinou zaznamenání hodnou skutečností bylo zjištění, že arabové při tmelení vnějšku lodi zatmelili i poklopy dělových střílen. Vykopli jsme je (poklopy, ne araby).

10.7.2010 - zápis 2

Po poledni vyrážíme na oběd do kantýny. Máme to samé co včera, a už mi to tak dobré nepřipadá :-).

Odpoledne se do hlavního brámového koše (krakorcového můstku, whatever...) odvážila i Marina.

Večer opět jedeme s Honzou do města, tentokrát radší už v 6. Čekáme na busík jen čtvrt hodiny, i v sámošce jsme dobře pořídili.

Na chvíli přestala téct voda, a když opět začala, objevili jsme s Jirkou, že hadicí proudí kusy nahnědlého slizu, který plave a zjevně se nemísí s vodou. Spustili jsme hadici pod loď a snažíme se všechny vyhnat. Během tohoto čištění koukám, že cca 20 metrů od lodi se při každém poryvu větru zvedá z hromady pilin pod cirkulárkou oblak jisker a plaménků (pro toho, kdo tu nebyl: zem loděnice je tvořena souvislou, možná metrovou vrstvou třísek a odřezků) Prostě arabové... Hadice spuštěná dolů se proto hned hodí.