pondělí, prosince 21, 2009
neděle, prosince 20, 2009
pátek, prosince 18, 2009
středa, prosince 16, 2009
16. 12. 2:10, letiste Chartum
Na tuto expedici budu dlouho vzpominat. Az na par vyjimek, ktere uz k takove akci patri, jen v dobrem. Obrovska zeme plna historie, uzasna "priroda" a predevsim mili a pohostinni lide. Hashtag lak, Sudan!
pondělí, prosince 14, 2009
14. 12. 20:00, Karima
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=18.52,31.82&z=8&mrt=ds
Cely den jsme stravili prohlidkou okoli: pyramidy, sine a hrobky vytesane do skal a vyzdobene hieroglyfy a vubec zadni turisti, jen my s baterkami. Chvilemi si pripadam jako Daniel Jackson :-). A k zaveru dne (pro zmenu) tlaceni uvizlych autobusu. Vsichni jsme dostali vetsi davku prachu do plic a vubec vsude, nez za cely predchozi pobyt tady.
Cely den jsme stravili prohlidkou okoli: pyramidy, sine a hrobky vytesane do skal a vyzdobene hieroglyfy a vubec zadni turisti, jen my s baterkami. Chvilemi si pripadam jako Daniel Jackson :-). A k zaveru dne (pro zmenu) tlaceni uvizlych autobusu. Vsichni jsme dostali vetsi davku prachu do plic a vubec vsude, nez za cely predchozi pobyt tady.
neděle, prosince 13, 2009
13. 12. 21:00
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=19.01,31.09&z=8&mrt=ds
Uhanime po hlavni silnici do Karimy. Pred chvili jsme meli kratsi zastavku, odbehl jsem od busu do tmy, kdyz se prede mnou ve svetle baterky vynorila pravidelna kruhova skulptura v pisku, asi 8 m v prumeru, do stredu se mirne svazujici. Bohuzel jsem byl zamestnan jinymi vecmi, nez abych mel cas to fotit (taky proto jsem sel tak daleko od busu :-), ale ihned mi bylo jasne, o co jde: sinkhole - tekute pisky. Brr.
Uhanime po hlavni silnici do Karimy. Pred chvili jsme meli kratsi zastavku, odbehl jsem od busu do tmy, kdyz se prede mnou ve svetle baterky vynorila pravidelna kruhova skulptura v pisku, asi 8 m v prumeru, do stredu se mirne svazujici. Bohuzel jsem byl zamestnan jinymi vecmi, nez abych mel cas to fotit (taky proto jsem sel tak daleko od busu :-), ale ihned mi bylo jasne, o co jde: sinkhole - tekute pisky. Brr.
13. 12. 19:00
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=19.60,30.41&z=8&mrt=ds
Navstivili jsme ruiny palace v Kerme na pobrezi Nilu, postaveneho pres 7000 let starou civilizaci. Cesta byla oproti ceste pres poust jako po masle, nejlepsi useky pripominaji nejhorsi useky nasi D1 :-).
Navstivili jsme ruiny palace v Kerme na pobrezi Nilu, postaveneho pres 7000 let starou civilizaci. Cesta byla oproti ceste pres poust jako po masle, nejlepsi useky pripominaji nejhorsi useky nasi D1 :-).
sobota, prosince 12, 2009
12.12. 19:30, Wadi Halfa
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=21.80,31.35&z=8&mrt=ds
Rano pri vychodu slunce jsme videli zeleny zablesk. Skupina 12 statecnych se ve 2 dzipech vydala na posledni hledaci akci, zbytek expedice se s autobusy presunul sem k Nasirovu jezeru do Wadi Halfa. 2 ze 3 busu cestou uvizly v pisku, jeden se s pomoci lopaty vyhrabal sam, druhy jsme museli vytlacit v asi 15 lidech.
Rano pri vychodu slunce jsme videli zeleny zablesk. Skupina 12 statecnych se ve 2 dzipech vydala na posledni hledaci akci, zbytek expedice se s autobusy presunul sem k Nasirovu jezeru do Wadi Halfa. 2 ze 3 busu cestou uvizly v pisku, jeden se s pomoci lopaty vyhrabal sam, druhy jsme museli vytlacit v asi 15 lidech.
12. 12. 1:00
Mam behavku. Poprve za pobyt tady. Buhvi co jsem snedl nebo vypil, ale pry kdo to nedostal, ten jako by nebyl v Sudanu :-). Spim obleceny, s celovkou na hlave a toaletakem v kapse, jinak by to mohlo nedobre dopadnout... :-).
11. 12. 20:30
Ranni minimum: 7 st. C. Dnes byly zne. Presunuli jsme se jeste vice na zapad do oblasti mensich, ale o to pocetnejsich fragmentu, prohledali celkem 6 km v sirce asi 1,5 km. Piskani a povykovani stastnych nalezcu pripominalo spis fotbalovy zapas :-). Tri dzipy s posadkami evidujicicmi nalezy nestihaly krizovat poust. Celkem mame za dnesek pres 200 meteoritu, ja sam 6. Uz si i pamatuju jmena clenu nasi patraci skupiny (group 4): Jacob, 2x Mohammed, Heba, Rana, Mazin, Alwaleed, Ekram, Sahba. Krom toho 11 arabskych slov a frazi. Vecer nam pri navratu za tmy (slunce zapada v 6 a stmiva se rychle) ujel vedouci dzip, takze jsme se s busem ztratili v pousti a navigovali ho sami podle GPS. Adventurka :-).
10. 12. 19:00
Dnes byl dobry den. V terenu jsme byli 7 hodin. Foukal cerstvy vitr, takze se to dalo vydrzet, i kdyz par lidi z toho slunce rozbolela hlava. Dopoledne jsme zdolali 7 km smerem na zapad, ale hned po startu cela rojnice i pres pouzivani GPS odbocila ze smeru (asi kvuli kopcum, ktere jsme prechazeli), takze temer opustila padovou oblast. Jen 2 nalezy. Po obede v pousti jsme se opet seradili a vyrazili zpet na vychod. Uspesne. Pocet nalezu se rozrostl na 24, i ja se stal hrdym nalezcem 2cm kousku. Vsechny meteority samozrejme patri univerzite v Chartumu. Denni maximum teploty uvnitr stanu: 50 st. C.
9. 12. 19:00
Ranni prizemni minimum 10 st. C, odpoledne ve stinu 25 st. C. Dopoledne nas ze stanu vyhnalo palici slunce. O pripravu jidla pro vsechny se staraji studenti, vari v mistnim stylu a vyborne. V 15 hodin vyrazime asi v 60 lidech autobusy par km na jih prohledat padovou oblast s nejvetsimi fragmenty. Tech ale byva malo, a tak se zadny nalez ani moc neocekava (coz se potvrdilo). Vytvorili jsme rojnici 1,2 km sirokou a vyrazili na vychod. Za 1,5 hodiny jsme urazili asi 5 km a vsichni toho maji plne kecky.
9. 12. 4:00 Almahata Sitta (Stanice 6)
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=20.75,32.55&z=8&mrt=ds
Jsme v cili. Malicka stanice na trati, kolem hlinene domky. U nich jsme si postavili tabor. Staveni stanu v pisku je zvlastni zazitek. Pri usinani do stanu narazeji zrnicka jemneho pisku hnane vetrem a zni to jako by poprchavalo.
Jsme v cili. Malicka stanice na trati, kolem hlinene domky. U nich jsme si postavili tabor. Staveni stanu v pisku je zvlastni zazitek. Pri usinani do stanu narazeji zrnicka jemneho pisku hnane vetrem a zni to jako by poprchavalo.
úterý, prosince 08, 2009
8. 12. 17:05, Atbarah
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=17.72,33.99&z=8&mrt=ds
Zastavili jsme u benziny, ridic vytahl koberecek a modli se. Kolem je jeste stale polopoust s obcasnymi domky a stadecky koz. Brzy bychom meli sjet ze silnice a pokracovat nezpevnenou cestou podel zeleznice. Poskakovani autobusu uz nikdo moc nevnima a nebrani nam v podrimovani.
Zastavili jsme u benziny, ridic vytahl koberecek a modli se. Kolem je jeste stale polopoust s obcasnymi domky a stadecky koz. Brzy bychom meli sjet ze silnice a pokracovat nezpevnenou cestou podel zeleznice. Poskakovani autobusu uz nikdo moc nevnima a nebrani nam v podrimovani.
8. 12. 19:45
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=18.25,33.95&z=8&mrt=ds
Dali jsme si tu hodinu pauzu v hlineno-slamene restauraci, aby si ridici odpocali. V 18 hodin zapadlo Slunce a v sedm byla uplna tma. Obloha je plna hvezd, od obzoru k obzoru. Je jasne, ze behem dneska na misto uz nedorazime, tak asi prespime ve stanech po ceste. Behem 2 hodin asi vyjedeme mimo signal; dalsi zpravy se objevi az cestou zpet - 13. 12. Prelozil jsem si rezervaci letenky na 16. rano, takze se pak budu vracet s hlavni skupinou pres archeologicka naleziste podel Nilu. Prvni pyramidy uz jsme videli dnes: male, strme a trochu pobourane.
Dali jsme si tu hodinu pauzu v hlineno-slamene restauraci, aby si ridici odpocali. V 18 hodin zapadlo Slunce a v sedm byla uplna tma. Obloha je plna hvezd, od obzoru k obzoru. Je jasne, ze behem dneska na misto uz nedorazime, tak asi prespime ve stanech po ceste. Behem 2 hodin asi vyjedeme mimo signal; dalsi zpravy se objevi az cestou zpet - 13. 12. Prelozil jsem si rezervaci letenky na 16. rano, takze se pak budu vracet s hlavni skupinou pres archeologicka naleziste podel Nilu. Prvni pyramidy uz jsme videli dnes: male, strme a trochu pobourane.
8. 12. 13:00
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=16.26,32.76&z=8&mrt=ds
Ritime se 100 km/h po nekvalitini silnici a autobus skace jako splasena kobyla. Kolem je marsovska krajina: pisek a obrovske bloky horkem rozpraskanych skal. Pravda, sem tam jeste seschly kerik, strom nebo stozar vysokeho napeti. Uspesne jsme projeli prvni kontrolou (Sudanci nesmi cestovat bez povoleni ani po vlastni zemi).
Ritime se 100 km/h po nekvalitini silnici a autobus skace jako splasena kobyla. Kolem je marsovska krajina: pisek a obrovske bloky horkem rozpraskanych skal. Pravda, sem tam jeste seschly kerik, strom nebo stozar vysokeho napeti. Uspesne jsme projeli prvni kontrolou (Sudanci nesmi cestovat bez povoleni ani po vlastni zemi).
8. 12. 11:15
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=15.73,32.56&z=8&mrt=ds
Dalsi 2 hodiny cekani na pumpe, nez se k nam pripoji 2 autobusy se Sudanci. Ted uz snad opravdu jedeme?
Dalsi 2 hodiny cekani na pumpe, nez se k nam pripoji 2 autobusy se Sudanci. Ted uz snad opravdu jedeme?
8. 12. 9:00
"V souladu" se vcerejsim planem vyrazit v 7 opoustime po 2 hodinach cekani ve stojicim busu konecne Chartum. V autobusu skaceme jako ve zmitajici se lodi, a to jsme jeste na asfaltu :-).
pondělí, prosince 07, 2009
Devcata
se tu moc hezky oblekaji, az na ty desne satky (ale jsou i odvaznejsi, i kdyz muslimky, ktere maji satek jen pres ramena). Pravidla tu nejsou tak prisna a je povoleno oslovovat zeny na verejnosti, a dokonce se na ne usmivat. Ale neexistuje se jich dotknout; myslim, ze chlapi si to nahrazuji mezi sebou nerespektovanim osobniho prostoru (oni ho vlastne ani nemaji, jen Evropan se citi nesvuj, kdyz se na nej lepi chlapi :-).
7. 12. 8:00
V guesthousu, kde bydlime, nam k veceri pripravuji smazenou rybu s hranolky a zeleninou a k snidani placky z nekynuteho testa, neco na zpusob nasich livancu. Je to vyborne, akorat jeden Ital, co tu bydli uz mesic, rika, ze je to kazdy den totez a uz to nedokaze jist :-).
neděle, prosince 06, 2009
Univerzita
Jsem uchvácen. Zcela upřímně nadšen; bohužel se o své nadšení nemůžu podělit s místními, protože by to asi pochopili jako urážku... Na úvod dnešního workshopu prof. Shaddah během pár organizačních poznámek řekl, že máme být trpěliví, protože v Súdánu neexistuje čas. Myslel tím, že na vše je vždy dost času, ale to tvrzení se dá pochopit i jinak: univerzitu založili na začátku 20. století, a v té době se zde asi opravdu čas zastavil. Univerzita tudíž představuje unikátní skanzen. Radioaktivní vzorky volně uložené v policích, rentgen pro spektroskopii stíněný od zbytku místnosti pouhým kusem plechu, ... Můj celkový dojem "kazili" snad jen studenti posedávající na chodbách a v parku s notebookem na klíně. Vše ostatní připomíná prostředí z hodně starých filmů. Anebo dílnu alchymistů.
sobota, prosince 05, 2009
První várka fotek
Okolí Luxoru z letadla
Chartům - políčka na březích Nilu
Modrý (hnědý) Nil
Africká královna :-)
Terasovité břehy Nilu
Soutok Modrého (hnědého:) a Bílého (hnědého:) Nilu
5.12. 20:00
S překvapením zjišťuji, že je tu wifi (jen na email se zatím nemůžu dostat). Tak přeci jen je to milionové město... Ale to "nejlepší" jsem zatím prý ještě neviděl, alespoň podle vyprávění dvou českých kolegů - geologů, kteří přijeli už před pár dny, měřit na univerzitě fyzikální vlastnosti již dříve nalezených fragmentů meteoritů.
V "ultračisté" místnosti k tomu určené prý jsou za počítači ne hromádky, ale hromady myších exkrementů. Na vzorky je nenechali sáhnout ani rukou v rukavici, kvůli možné kontaminaci, ale pak došlo na měření hustoty: skleněné mikrokuličky, které si naši přivezli sebou, jim rovněž nedovolili použít, oni prý používají písek. Na ten písek byli samozřejmě naši zvědaví... a tak súdánský profesor vyšel s kádinkou před budovu, a nabral něco z hromady, na níž se váleli kromě písku i vajgly a opičí hovínka, ...
Zítra prý uvidím sám... :-)
V "ultračisté" místnosti k tomu určené prý jsou za počítači ne hromádky, ale hromady myších exkrementů. Na vzorky je nenechali sáhnout ani rukou v rukavici, kvůli možné kontaminaci, ale pak došlo na měření hustoty: skleněné mikrokuličky, které si naši přivezli sebou, jim rovněž nedovolili použít, oni prý používají písek. Na ten písek byli samozřejmě naši zvědaví... a tak súdánský profesor vyšel s kádinkou před budovu, a nabral něco z hromady, na níž se váleli kromě písku i vajgly a opičí hovínka, ...
Zítra prý uvidím sám... :-)
5. 12. 17:30
Prave jsme se vratili z prochazky k soutoku Modreho a Bileho Nilu (oba jsou hnedi). Reky protekaji stredem mesta, ale podel brehu jsou urodne pasy s policky, pak teprve zacina mesto. Cely den je jasno a fouka prijemny mirny vetrik. Ulice lemuji zaveje prachu a pisku.
5. 12. 5:00 vychodoafrickeho casu
Nocni Egypt z letadla = cerne nic a v nem se klikatici reka svetel rozdelena uprostred tmavym hadem - Nilem. V Chartumu na letisti me a americkeho kolegu vyzvedli zamestnanci univerzity a odvezli nas ubytovat se v jejich "hotylku" pro hosty. Voda co tu tece z kohoutku strasne divne smrdi; nastesti nas hned zasobili balenou.
5. 12. 5:00 vychodoafrickeho casu
Nocni Egypt z letadla = cerne nic a v nem se klikatici reka svetel rozdelena uprostred tmavym hadem - Nilem. V Chartumu na let ...
pátek, prosince 04, 2009
4. 12. 21:50
Odlet z Istambulu bude opet min. 1 hodinu zpozden. Prakticky tesne pred nastupem do letadla prohodili cisla gatu letadel do Chartumu a do Mashhadu a nastal desny zmatek... :-)
4. 12. 14:15
Pred pul hodinou jsme startovali a jeste stale mam signal (no ve skutecnosti nas jeste nepustili do letadla :-).
čtvrtek, prosince 03, 2009
Súdán
Přibližný harmonogram mé cesty do Súdánu:
Pá 4.12.: Odlet z Ryzyně ve 13:45
Istanbul: 16:15 SEČ
Odlet z Istanbulu: 20:15 SEČ
Chártům: So 5.12. 00:20 SEČ
6. a 7. 12: Workshop o planetce/meteoritu 2008 TC3/Almahata Sitta na Universitě v Chartůmu.
Předpověď teplot: maxima okolo 30°C, minima okolo 16°C.
8.12.: Přesun do Nubijské pouště, k vlakové stanici Almahata Sitta (překlad = "stanice 6").
3 autobusy (jeden pro 28 účastníků workshopu, druhý pro súdánské studenty, třetí jako záloha), 2 džípy se zaměstnanci University, 1 vozidlo francouzského TV týmu.
9.-12.12. Hledání meteoritů z planetky v pádové oblasti v Nubijské poušti. Nadmořská výška cca 2000 m, předpověď teplot: maxima okolo 29°C, minima okolo 9°C.
13.12.: Cesta zpět do Chártůmu.
15.12.: 01:20 SEČ odlet z Chártůmu
15.12.: 12:50 Přílet do Ruzyně
Pá 4.12.: Odlet z Ryzyně ve 13:45
Istanbul: 16:15 SEČ
Odlet z Istanbulu: 20:15 SEČ
Chártům: So 5.12. 00:20 SEČ
6. a 7. 12: Workshop o planetce/meteoritu 2008 TC3/Almahata Sitta na Universitě v Chartůmu.
Předpověď teplot: maxima okolo 30°C, minima okolo 16°C.
8.12.: Přesun do Nubijské pouště, k vlakové stanici Almahata Sitta (překlad = "stanice 6").
3 autobusy (jeden pro 28 účastníků workshopu, druhý pro súdánské studenty, třetí jako záloha), 2 džípy se zaměstnanci University, 1 vozidlo francouzského TV týmu.
9.-12.12. Hledání meteoritů z planetky v pádové oblasti v Nubijské poušti. Nadmořská výška cca 2000 m, předpověď teplot: maxima okolo 29°C, minima okolo 9°C.
13.12.: Cesta zpět do Chártůmu.
15.12.: 01:20 SEČ odlet z Chártůmu
15.12.: 12:50 Přílet do Ruzyně
neděle, listopadu 29, 2009
Plavbopis z Chorvatska
Zdaleka jsem netušila, co mám od této netradiční dovolené očekávat. Vlastně jsem se o to ani nesnažila. Nejsem člověk, který by holdoval polehávání na pláži, miloval čtyřicetistupňová vedra, mačkal se na jedné pláži s další stovkou zpocených, naolejovaných lidi. A tak mi myšlenka listopadové plavby s naprosto nezkušenou posádkou a jen o něco málo víc zkušeným kapitánem přišla jako zajímavá alternativa dovolené u moře. A rozhodně nebyl čas se nudit.
Tak začíná své vyprávění Bára, která tento plavbopis velice obohatila. Celou verzi si můžete přečíst na samostatné stránce.
Tak začíná své vyprávění Bára, která tento plavbopis velice obohatila. Celou verzi si můžete přečíst na samostatné stránce.
středa, listopadu 25, 2009
sobota, listopadu 14, 2009
14. 11. 10:00
Tlakova vyse nad nami sedela i vcera, a tak jsme byli temer cely den bez vetru. Az na dve line hodiny pod plachtami jsme se do Sibeniku vraceli na motor. Dnes rano jsme odevzdali lod a ted uz jedeme po dalnici na sever.
pátek, listopadu 13, 2009
13. 11. 8:45
Kotva nas v noci nezradila a posadka si poprve vyzkousela opravdove pravidelne stridani hlidek (kotevnich). Rano se vsichni krom kapitana vylodili na nafukovacim clunu na breh.
čtvrtek, listopadu 12, 2009
12. 11. 19:30
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=43.44,16.12&z=8&mrt=ds
Stale temer nefouka, na motor jsme dopluli do zatoky M. Luka, ostrov Velki Drvenik, kde stravime noc na kotve.
Stale temer nefouka, na motor jsme dopluli do zatoky M. Luka, ostrov Velki Drvenik, kde stravime noc na kotve.
12. 11. 8:30
Po dvoudenni nonstop plavbe jsme vcera vecer uspesne prirazili v Sibeniku a po veceri padli unavou.
středa, listopadu 11, 2009
11. 11. 8:00
http://maps.google.com/maps?q=43.01,16.22&z=8&mrt=ds
Tesne pred svitanim jsme za slabnouciho vetru dorazili na Vis. V pristavu Komiza, kde jsme si chteli dat pauzu, jsme ale nenasli misto na parkovani, a tak jen obeplujeme Vis a ve vetriku v tlakove vysi zamirime zvolna k Sibeniku.
Tesne pred svitanim jsme za slabnouciho vetru dorazili na Vis. V pristavu Komiza, kde jsme si chteli dat pauzu, jsme ale nenasli misto na parkovani, a tak jen obeplujeme Vis a ve vetriku v tlakove vysi zamirime zvolna k Sibeniku.
úterý, listopadu 10, 2009
10. 11. 15:00
http://maps.google.com/maps?q=43.86,15.03&z=8&mrt=ds
Marco Polo nebyl tanker, ale trajekt, a nebyl najety na melcinu, ale pridi doslova zoral prid ostrova. Otocili jsme to na volne more a mirime na odpoledne-nocni plavbu na ostrov Vis.
Marco Polo nebyl tanker, ale trajekt, a nebyl najety na melcinu, ale pridi doslova zoral prid ostrova. Otocili jsme to na volne more a mirime na odpoledne-nocni plavbu na ostrov Vis.
10. 11. 10:30
http://maps.google.com/maps?q=43.76,15.55&z=8&mrt=ds
Rano jsme vypluli uz v 7 hodin a nasnidali se cestou. Ted plujeme pod plachtami klidnym Murterskym morem k ostrovu Sit, kde je pry tanker najety na melcinu a my z nej hodlame ukrast trochu nafty :-).
Rano jsme vypluli uz v 7 hodin a nasnidali se cestou. Ted plujeme pod plachtami klidnym Murterskym morem k ostrovu Sit, kde je pry tanker najety na melcinu a my z nej hodlame ukrast trochu nafty :-).
pondělí, listopadu 09, 2009
9. 11. 21:30
V prubehu odpoledne jsme proti vetru vykrizovali pod plachtou prulivem mezi ostrovem Zlarin a pevninou a po vetru se vratili podel jizniho brehu ostrova zpet do Sibeniku. Posadka si nacvicila praci s otezemi behem obratu a zitra vyplujeme na celodenni plavbu smer Zadar.
9. 11. 12:00
Dopoledne jsme stravili cekanim, az opravar vysusi elektricke rozvody, do nichz se vcera dostala voda netesnicim okenkem. Ted se pripravujeme na plavbu po okoli.
neděle, listopadu 08, 2009
8. 11. 19:00
Stojime opet v Sibeniku. Ve 14 hodin jsme se vzhledem k obtiznym podminkam a polovine posadky trpici tezkou morskou nemoci rozhodli vratit. Zjistili jsme, ze bocni okenka netesni a do lodi pri naklonech ve vlnach crci voda. Ted susime veci, co jsme meli na sobe, i ty, co byly ve skrinkach pod okny :-).
8. 11. 12:00
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=43.38,15.52&z=8&mrt=ds
V 9 hodin jsme vypluli. V Sibenicskem zalivu jsme zastavili a Martin se (dobrovolne) potopil pod lod a ocistil od skebli zaseklou vrtulku rychlomeru. Pak jsme vymanevrovali ze zalivu a mezi ostrovy a s 20uzlovym protivetrem mirime na jih. Posadka ma (zatim) radost, ze to konecne houpa.
V 9 hodin jsme vypluli. V Sibenicskem zalivu jsme zastavili a Martin se (dobrovolne) potopil pod lod a ocistil od skebli zaseklou vrtulku rychlomeru. Pak jsme vymanevrovali ze zalivu a mezi ostrovy a s 20uzlovym protivetrem mirime na jih. Posadka ma (zatim) radost, ze to konecne houpa.
sobota, listopadu 07, 2009
7. 11. 21:00
Odpoledne jsme vyrazili na trihodinovou zacvicnou vyjizdku po Sibenickem zalivu, ale dnesni noc stravime jeste v Sibeniku, abychom se dobre vsichni vyspali.
7. 11. 13:50
Po 10. hodine prijizdime do mariny. Uz v 9 hodin mi volali z charterove firmy,
ze na nas budou cekat a ze lod je pro nas ready, coz bylo velice prijemne
prekvapeni, protoze v podminkach bylo predani lodi v 16 hodin. Od predani v
10:30 uz jen nakladame...
ze na nas budou cekat a ze lod je pro nas ready, coz bylo velice prijemne
prekvapeni, protoze v podminkach bylo predani lodi v 16 hodin. Od predani v
10:30 uz jen nakladame...
7. 11. 7:30
Do Sibeniku nam zbyva 200 km. Ve vnitrozemi Chorvatska jsou 2 stupne
Celsia a lezi snih :-).
Celsia a lezi snih :-).
pátek, listopadu 06, 2009
6. 11. 22:45
Nakup se nam malem nevesel do dvou aut, ale ted uz konecne frcime po D2
smer Bratislava. Martin a tri devcata se vezou v Honde SUV a my ctyri se
obetave mackame ve Felicii :-)
smer Bratislava. Martin a tri devcata se vezou v Honde SUV a my ctyri se
obetave mackame ve Felicii :-)
středa, listopadu 04, 2009
Listopadová plavba - zpráva nultá
Po šesti měsících těšení se to blíží, v pátek odjíždím s Honzou, Danem, Bárou, Katkou, Jardou, Martinem a Janou do Šibeniku, na týdenní, svou první opravdu kapitánskou plavbu.
Předběžná trasa naší mokré pouti bude vypadat zhruba takto:
ale definitivní podoba uzraje až na místě podle okolností.
Plavit se budeme na osmimístné verzi Bavarie 37 (původně to měla být Bavaria 36, ale charterová firma nám za stejnou cenu nedávno nabídla lepší loď, protože Bavaria 37 má topení... :-).
Současná předpověď počasí udává ranní teplotní minima (vzduchu) okolo 15°C, vítr proměnlivý, v maximech okolo 50 km/h (všechny rodinným příslušníkům, kterým teď vstaly vlasy hrůzou na hlavě, vzkazuji, že už jsem se několikrát plavil při větru o síle hurikánu :-).
Na tomto blogu se budou tradičně objevovat krátké textové zprávy o našem pokroku.
Předběžná trasa naší mokré pouti bude vypadat zhruba takto:
ale definitivní podoba uzraje až na místě podle okolností.
Plavit se budeme na osmimístné verzi Bavarie 37 (původně to měla být Bavaria 36, ale charterová firma nám za stejnou cenu nedávno nabídla lepší loď, protože Bavaria 37 má topení... :-).
Současná předpověď počasí udává ranní teplotní minima (vzduchu) okolo 15°C, vítr proměnlivý, v maximech okolo 50 km/h (všechny rodinným příslušníkům, kterým teď vstaly vlasy hrůzou na hlavě, vzkazuji, že už jsem se několikrát plavil při větru o síle hurikánu :-).
Na tomto blogu se budou tradičně objevovat krátké textové zprávy o našem pokroku.
čtvrtek, října 29, 2009
pondělí, října 12, 2009
pátek, října 09, 2009
Portoriko - zpráva třetí
Konference se chýlí ke konci a většinu přednášek jsem dnes už zazdil. Chtěli jsme jet s kolegou lodí na sousední ostrov (který taky patří k hotelu), ale protože v hotelu nebydlíme a jsme pouze účastníci konference, na loď nás nepustili. Protože jsem už dříve zaslechl, že hotel má svou vlastní pláž, šel jsem zjišťovat kde že je ta pláž. Ale co čert nechtěl - ta pláž je právě na tom ostrově.
Taky se dnes definitivně rozhodlo, že nepojedu do Chile. Důvody jsou trochu komplikovanější, ale ve zkratce je to tak, že kolega co tam měl být už týden, onemocněl, takže většinu času bych tam byl sám a navíc by mě téměř neměl kdo zaučit.
Nicméně zítra jedu podívat se na radioteleskop v Arecibo, tak to bude dobré zakončení.
Taky se dnes definitivně rozhodlo, že nepojedu do Chile. Důvody jsou trochu komplikovanější, ale ve zkratce je to tak, že kolega co tam měl být už týden, onemocněl, takže většinu času bych tam byl sám a navíc by mě téměř neměl kdo zaučit.
Nicméně zítra jedu podívat se na radioteleskop v Arecibo, tak to bude dobré zakončení.
úterý, října 06, 2009
Portoriko - zpráva druhá
Konference se koná v hotelu El Conquistador Resort, což je co do velkosti malé městečko. Jeden kolega z Čech si přivezl skládací kolo, aby mohl podnikat výlety po okolí, a když přijel ráno do hotelu, nechtěli ho vůbec pustit do areálu, protože přijet do hotelu na kole prý není možné, lze to jedině ve vlastním autě nebo taxíkem. Nakonec na chlapíka u brány prý zabralo ujištění, že včera tam byl jiný, a ten slovo "bicycle" nepovažoval za sprosté.
Dnes v noci krátce po místní půlnoci jsem vyšel na chvíli z našeho apartmánu a zažil další zajímavou zkušenost: můj vlastní měsíční stín byl přímo pod mýma nohama.
Žába [koki], která umí lézt po stěně a velice intenzivním a vysokým hláskem "zpívá" koki, koki, koki
Výhled z El Conquistadoru
Dnes v noci krátce po místní půlnoci jsem vyšel na chvíli z našeho apartmánu a zažil další zajímavou zkušenost: můj vlastní měsíční stín byl přímo pod mýma nohama.
Žába [koki], která umí lézt po stěně a velice intenzivním a vysokým hláskem "zpívá" koki, koki, koki
Výhled z El Conquistadoru
Něco málo
o tom, na čem se podílím poslední půlrok a o čem jsem mluvil tady ve Fajardu:
Inspecting An Asteroid That Hit Earth / Science News
Inspecting An Asteroid That Hit Earth / Science News
neděle, října 04, 2009
Portoriko - zpráva první
Let do Portorika proběhl zcela rutinně (ačkoliv nemůžu říct nudně, protože jsem si skoro celou cestu četl svou novou, velice zajímavou knihu o historii astronavigace :-). Seděli jsme v prostřední uličce Airbusu, takže jsem byl ošizen o výhled z okénka, který by cestu více zpestřil.
Zatímco rozhovor s imigračním úředníkem v Denveru před dvěma lety byl krátký, teď v San Juan nebyl žádný. Prohlédl si moje dokumenty, nacvakal pár razítek, zasmál se že jsem někde zapoměl vyplnit pohlaví, a tudíž mi položil jedinou otázku: "you have no sex? :-)"
Dobrodružnější to bylo spíš noc předtím, kdy jsem se z emailů dozvěděl, že nebudeme bydlet v původně plánovaném hotýlku blízko pobřeží, ale až někde hluboko uprostřed džungle. Jako navigátor jsem tedy zahodil do té doby připravenou trasu z google maps a sestavil novou, která na první pohled vypadala tak, že to nemůžeme nikdy najít.
V San Juan u letiště jsme si v sobotu večer půjčili auto a vyrazili na cestu, nakonec jsme místo našeho ubytování - La Paloma Guest House, našli v pořádku. Je to přesně tady: N 18 15 21.4, W 65 42 29.9. Majitelka Nilda, rodilá portorikánka, a podle vlastních slov potomek indiánů z předkolumbijské éry, nás velice mile a vřele přivítala. I následující den nás vybavila spoustou užitečných rad.
V neděli ráno po snídani, kterou nám připravila Nilda, jsem se autem vypravili k pobřeží, zaplavat si na pláži u Atlantiku. Voda je teplá aspoň 29 stupňů, tak by si v ní člověk vydržel lebedit dlouho. Chtěli jsme ale během jednoho dne vyzkoušet koupání v Atlantiku i Karibiku, a proto jedeme ještě na jih ostrova. Jen jsme vlezli do vody, požahala šéfa dvakrát medůza a tak mažeme hned zas ven.
Mimochodem v noci byla prudká přeháňka, a dnes přes den dvakrát. Teplota ve stínu je 30.5°C a vysoká vlhkost. Výsledkem toho je, že portorikánci jsou posedlí klimatizací a pouštějí ji naplno kdekoliv ji mají. A mají ji úplně všude. Na konferenci si každopádně vezmu sebou svetr...
Odpoledne nám pod kola auta málem vlezl (vběhl by byl příliš silný výraz) velký leguán :-). Prales tu útočí na silnici ze všech stran, silnice občas vede doslova tunelem v lese, a z korun stromů na ni visí liány.
Převážná většina portorikánců mluví více či méně anglicky, ale mezi lidmi je všude slyšet jen španělština. I nápisy a dopravní značky jsou španělsky. Tachometry a povolené rychlosti jsou v mílích, ale vzdálenosti na dálnicích v kilometrech, což je vtipné.
Výhled z apartmánu na jih
... a na přes 1000 m vysoké hory
Apartmán
Pobřeží Atlantiku
Pobřeží Karibiku
Dvě tromby pod cumulem
Pláž na pobřeží Karibiku
Zatímco rozhovor s imigračním úředníkem v Denveru před dvěma lety byl krátký, teď v San Juan nebyl žádný. Prohlédl si moje dokumenty, nacvakal pár razítek, zasmál se že jsem někde zapoměl vyplnit pohlaví, a tudíž mi položil jedinou otázku: "you have no sex? :-)"
Dobrodružnější to bylo spíš noc předtím, kdy jsem se z emailů dozvěděl, že nebudeme bydlet v původně plánovaném hotýlku blízko pobřeží, ale až někde hluboko uprostřed džungle. Jako navigátor jsem tedy zahodil do té doby připravenou trasu z google maps a sestavil novou, která na první pohled vypadala tak, že to nemůžeme nikdy najít.
V San Juan u letiště jsme si v sobotu večer půjčili auto a vyrazili na cestu, nakonec jsme místo našeho ubytování - La Paloma Guest House, našli v pořádku. Je to přesně tady: N 18 15 21.4, W 65 42 29.9. Majitelka Nilda, rodilá portorikánka, a podle vlastních slov potomek indiánů z předkolumbijské éry, nás velice mile a vřele přivítala. I následující den nás vybavila spoustou užitečných rad.
V neděli ráno po snídani, kterou nám připravila Nilda, jsem se autem vypravili k pobřeží, zaplavat si na pláži u Atlantiku. Voda je teplá aspoň 29 stupňů, tak by si v ní člověk vydržel lebedit dlouho. Chtěli jsme ale během jednoho dne vyzkoušet koupání v Atlantiku i Karibiku, a proto jedeme ještě na jih ostrova. Jen jsme vlezli do vody, požahala šéfa dvakrát medůza a tak mažeme hned zas ven.
Mimochodem v noci byla prudká přeháňka, a dnes přes den dvakrát. Teplota ve stínu je 30.5°C a vysoká vlhkost. Výsledkem toho je, že portorikánci jsou posedlí klimatizací a pouštějí ji naplno kdekoliv ji mají. A mají ji úplně všude. Na konferenci si každopádně vezmu sebou svetr...
Odpoledne nám pod kola auta málem vlezl (vběhl by byl příliš silný výraz) velký leguán :-). Prales tu útočí na silnici ze všech stran, silnice občas vede doslova tunelem v lese, a z korun stromů na ni visí liány.
Převážná většina portorikánců mluví více či méně anglicky, ale mezi lidmi je všude slyšet jen španělština. I nápisy a dopravní značky jsou španělsky. Tachometry a povolené rychlosti jsou v mílích, ale vzdálenosti na dálnicích v kilometrech, což je vtipné.
Výhled z apartmánu na jih
... a na přes 1000 m vysoké hory
Apartmán
Pobřeží Atlantiku
Pobřeží Karibiku
Dvě tromby pod cumulem
Pláž na pobřeží Karibiku
úterý, září 29, 2009
čtvrtek, září 24, 2009
Plány na podzim
(trochu stručněji; data včetně cest)
3.10. - 11.10.: DPS meeting, Fajardo, Portoriko
13.10. - 25.10.: Pozorování na 1.5-m Danish Telescope, La Silla, Chile, 2400 m n.m. Poloha: Google maps
6.11. - 15.11.: Plavba po Jaderském moři, Chorvatsko
4.12. - 15.12.: Workshop on asteroid 2008 TC3, Chártúm, Súdán + hledání meteoritů v Nubijské poušti.
3.10. - 11.10.: DPS meeting, Fajardo, Portoriko
13.10. - 25.10.: Pozorování na 1.5-m Danish Telescope, La Silla, Chile, 2400 m n.m. Poloha: Google maps
6.11. - 15.11.: Plavba po Jaderském moři, Chorvatsko
4.12. - 15.12.: Workshop on asteroid 2008 TC3, Chártúm, Súdán + hledání meteoritů v Nubijské poušti.
úterý, září 08, 2009
pondělí, září 07, 2009
Suvenýr z nebe
Nedaleko slovenského Popradu, v Gánovcích, stojí pobočka Slovenského hydrometeorologického ústavu. Když mi bylo nějakých šest let, vídával jsem odutd, z okna popradského bytu, stoupat k nebi meteorologické balony. Na mé zvědavé dotazy, co se pak dál děje se sondou, která na balonu visí, mi rodiče odpověděli, že balón časem praskne a sonda spadne na zem. Oči se mi tehdy rozzářily. Najít takovou sondu se stalo jedním z mých dětských snů :).
Uplynulo 24 let a já už na svůj sen dávno zapoměl. Procházím se takhle odpoledne po lese, a můj pohled zavadí o bílou krabičku, visící těsně nad zemí na dlouhém provázku z koruny stromu. Z dálky to budilo dojem nějaké amatérské pastičky na zvíře, hmyz, ... ? Jak jsem se blížil, začalo mi vrtat hlavou, jak se mohlo někomu podařit zavěsit tu věc na úplně vrchní větěv snad dvacetimetrového stromu. A taky proč? Ten provázek vedl nahoru, a pak zase dolů, a na jeho druhém konci byl plastový držák a z něj visící zbytky balonu. Bohužel ten se mi vysvobodit nepodařilo, ale ta bílá krabička, ta mi tu teď hrdě leží na stole :-)
PS: protože to není tak dávno co jsem stejným místem procházel, musela tam viset maximálně týden.
Uplynulo 24 let a já už na svůj sen dávno zapoměl. Procházím se takhle odpoledne po lese, a můj pohled zavadí o bílou krabičku, visící těsně nad zemí na dlouhém provázku z koruny stromu. Z dálky to budilo dojem nějaké amatérské pastičky na zvíře, hmyz, ... ? Jak jsem se blížil, začalo mi vrtat hlavou, jak se mohlo někomu podařit zavěsit tu věc na úplně vrchní větěv snad dvacetimetrového stromu. A taky proč? Ten provázek vedl nahoru, a pak zase dolů, a na jeho druhém konci byl plastový držák a z něj visící zbytky balonu. Bohužel ten se mi vysvobodit nepodařilo, ale ta bílá krabička, ta mi tu teď hrdě leží na stole :-)
PS: protože to není tak dávno co jsem stejným místem procházel, musela tam viset maximálně týden.
Byli nebo nebyli?
Simulovaný obrázek z výškových dat a fotografií pořízených japonskou sondou Selene:
Skutečná fotografie pořízená posádkou Apollo 15:
Zdroj: JAXA.
pondělí, srpna 31, 2009
Pivní test,
který by neměl být zapomenut :-).
Prolog:
Jana: hele nechces to jeste zvazit a privezt pivo radsi ve skle?
Sajri: proc?
Jana: protoze pivo ze skla je chutove mnohem lepsi
Sajri: to je povera s tim sklem a plechem.kdyby ti nekdo prelil pivo z plechu do lahvace, tak to ani nepoznas :-)
Jana: no ne ze by se mi to chtelo verit nekomu, kdo ma nejradsi pivo teply a zvetraly, ale budiz ... :)
Test:
Nalili jsme do dvou kelímků pivo z plechu, a pivo ze skla (stejnou značku). Pouze nalívač znal obsah kelímků, ani roznašeč ne. 11 lidí ochutnávalo a hodnotilo, ze kterého kelímku je pivo chuťově lepší.
Výsledek:
1 osoba uvedla, že nepozná rozdíl.
1 osoba (a nebyla to Jana :) uvedla, že pivo ze skla je lepší
9 osob uvedlo, že pivo z plechu je lepší :-)
Prolog:
Jana: hele nechces to jeste zvazit a privezt pivo radsi ve skle?
Sajri: proc?
Jana: protoze pivo ze skla je chutove mnohem lepsi
Sajri: to je povera s tim sklem a plechem.kdyby ti nekdo prelil pivo z plechu do lahvace, tak to ani nepoznas :-)
Jana: no ne ze by se mi to chtelo verit nekomu, kdo ma nejradsi pivo teply a zvetraly, ale budiz ... :)
Test:
Nalili jsme do dvou kelímků pivo z plechu, a pivo ze skla (stejnou značku). Pouze nalívač znal obsah kelímků, ani roznašeč ne. 11 lidí ochutnávalo a hodnotilo, ze kterého kelímku je pivo chuťově lepší.
Výsledek:
1 osoba uvedla, že nepozná rozdíl.
1 osoba (a nebyla to Jana :) uvedla, že pivo ze skla je lepší
9 osob uvedlo, že pivo z plechu je lepší :-)
pondělí, srpna 24, 2009
pátek, srpna 21, 2009
středa, července 08, 2009
Základy astronavigace pro začátečníky
Spustil jsem nový web:
sajri.astronomy.cz/astronavigace/
(Pravda, ten web sám o sobě má zatím "nulový" design, ale ta nejdůležitější část na něm je ta příručka.)
(Pravda, ten web sám o sobě má zatím "nulový" design, ale ta nejdůležitější část na něm je ta příručka.)
čtvrtek, července 02, 2009
Přeplavba na Maltu 2009
Seriál z přeplavby na Maltu jsem kompletně přetavil do samostatného vyprávění, které najdete v tomto odkazu.
úterý, června 16, 2009
Astronavigace na expedici
Na loňské Astronomické expedici v Úpici (2008) si dobrovolní zájemci vyzkoušeli stanovení zeměpisné polohy z měření výšek Slunce pomocí sextantu. Používali jsme nejlevnější, plastový sextant, který je u nás k dostání - Davis Mark III (u firmy Avar-Yacht asi za 1900 Kč).
Princip metody "interceptu" - stanovení zeměpisné polohy pomocí pozičních linií
Obr. 1.: Substelární body [A], [B], a poziční kružnice a, b, na povrchu Země. Poziční kružnice mají v obecném případě dva průsečíky, 1 a 2. Poloměry pozičních kružnic (měřené po povrchu Země) jsou a a b. Z obou bodů 1 a 2 uvidíme hvězdy A a B ve výškách (90° - a) a (90° - b) nad obzorem.
Než se dostaneme k samotné metodě interceptu, vysvětlíme si základní principy astronavigace obecně. Mějme hvězdu A (viz Obr. 1). Na povrchu Země existuje místo (v každém okamžiku jiné, díky rotaci Země), ze kterého uvidíme tuto hvězdu přímo v nadhlavníku (zenitu). Poloha tohoto místa, tzv. substelárního bodu, [A], se dá pro libovolný okamžik pochopitelně spočítat. Pokud bychom viděli hvězdu A přímo v zenitu (výška nad obzorem = 90°), mohli bychom pomocí takového výpočtu ihned stanovit naši polohu. Pozorovat v praxi nějakou hvězdu přímo v zenitu se nám ale podaří málokdy, nemluvě o obtížnosti takového pozorování.
V obecném případě tedy vidíme hvězdu v nějaké výšce h nad obzorem. Její vzdálenost od zenitu je doplněk do 90°, tedy 90° - h, a tento úhel pro hvězdu A označíme a. Všechna místa na povrchu Země (pro jednoduchost považujme Zemi za kouli), z nichž spatříme hvězdu A ve vzdálenosti a od zenitu (neboli ve výšce 90° - a nad obzorem), leží na kružnici (na obrázku kružnice a), jejíž úhlová vzdálenost od substelárního bodu [A] je a. Již po prvním měření výšky hvězdy tedy víme, že se nacházíme někde na kružnici a. Označujeme ji jako poziční kružnici.
Další postup se přímo sám nabízí: provedeme měření pro jinou hvězdu (B) a zjistíme, že se nachází ve výšce 90° - b nad obzorem. Ze spočteného substelárního bodu [B] a úhlu b získáme novou kružnici, b. Protože naše poloha je zároveň na kružnici a i b, pak nemůže být jinde, než na průsečíku obou kružnic. V obecném případě jsou tyto průsečíky dva, ale víme-li alespoň přibližně, kde bychom se měli nacházet, můžeme určit, který ze dvou průsečíků je ten správný.
Tolik k teoretickým principům. V praxi ovšem vstupují do hry dvě komplikace:
Polohu průsečíků pozičních kružnic lze spočítat pomocí vzorců sférické trigonometrie, aniž bychom museli něco kreslit. Dnes v době počítačů je to celkem rutinní záležitost, ale už i za pomoci pouhé kalkulačky se nad takovým výpočtem celkem zapotíme. Před nástupem kalkulaček byl pak takový výpočet s použitím tabulek trigonometrických funkcí enormně zdlouhavý. V historii námořní navigace proto nebyl využíván příliš často, a spíše se používali jiné metody (například stanovení výšky a okamžiku průchodů těles meridiánem), které byly jednoduché na zpracování, ale časově náročnější na měření.
V roce 1837 byla ovšem objevena, a to de-facto pouhou náhodou, metoda tzv. pozičních liní, která znamenala v námořní navigaci revoluci. Je to metoda grafická a pouze přibližná, ale většinou dává dostatečně přesné výsledky. Do mapy při ní kreslíme přímky, a jejich průsečíkem je hledaná poloha. Jednu z variant metody pozičních linií, metodu interceptu, jsme aplikovali i na Expedici.
Celý trik spočívá v tom, že poziční kružnice v okolí jejich průsečíků nahradíme jejich tečnami, které nazýváme pozičními liniemi, a tyto přímky již do mapy zakreslovat můžeme. Protože poloměry pozičních kružnic jsou obvykle obrovské, je jejich zakřivení malé, a jejich nahrazením přímkami se nedopustíme příliš velké chyby.
Obr. 2.: Způsob nalezení poziční linie. Poziční kružnice jsou pro názornost zobrazeny s mnohem menšími poloměry, než jaké mají v drtivé většině případů v praxi.
Základní předpoklad, nutný k nalezení poziční linie, je alespoň velice přibližná znalost naší polohy (stačí zaokrouhlená na celé stupně v zeměpisné šířce a délce). Tato poloha se standardně v navigaci označuje jako AP (assumed position). Pro českou Republiku pro jednoduchost můžeme počítat s pozicí 15° vých. délky a 50° severní šířky. Princip nalezení poziční linie je následující:
Změříme výšku hvězdy (Slunce, ...) Ho nad obzorem v určitém okamžiku. Pro stejný okamžik spočítáme, jak vysoko nad obzorem, a v jakém směru (azimutu AAP) bychom danou hvězdu viděli, kdybychom se nacházeli v bodě AP. Tuto spočítanou výšku označíme Hc. Spočtený azimut nám ukazuje směr, v němž leží substelární bod dané hvězdy (vydáme-li se směrem, v němž vidíme na obloze nějakou hvězdu, bude nám postupně její pozorovaná výška nad obzorem růst, až dospějeme do substelárního bodu, kde uvidíme hvězdu v zenitu).
Daný azimut (v navigaci měříme azimut vždy od severu!) vyneseme do mapy jako přímku procházející bodem AP. Protože, jak už jsme si řekli, prochází tato přímka substelárním bodem, a tento bod je středem poziční kružnice, bude poziční kružnice procházející bodem AP k této přímce v bodě AP kolmá. Poloměr této kružnice je 90° - Hc. Tato poziční kružnice nás ale nezajímá, zajímá nás poziční kružnice (a linie) pro naši hledanou polohu. Poloměr naší poziční kružnice je 90° - Ho. Ani jednu z kružnic do mapy pochopitelně nemůžeme zakreslit, pro již výše zmíněné důvody, a na Obr. 2. jsou znázorněny pouze pro lepší pochopení situace. To co známe, je rozdíl poloměrů obou kružnic, Dh = Ho - Hc., a zároveň víme, že obě kružnice mají stejný střed (substelární bod). Průsečík hledané poziční kružnice s přímkou ve směru spočteného azimutu bude tedy ve vzdálenosti Dh od bodu AP. (Rozdíl výšek Dh se nazývá intercept - odtud název metody.) řekli jsme si, že poziční kružnici můžeme nahradit poziční linií, kterou sestrojíme jako tečnu k této kružnici. Protože přímka ve směru azimutu AAP míří do středu kružnice (substelárního bodu), musí být kolmice k této přímce tečnou dané kružnice. Právě tato kolmice je tedy naší poziční linií (viz Obr. 2).
Naprosto stejnou úvahu a výpočty použijeme i pro druhou hvězdu (nebo Slunce v jinou denní dobu, za předpokladu, že jsme svou polohu nezměnili), a získáme další poziční linii. Při samotném zpracování můžeme již na poziční kružnice zapomenout; kreslíme pouze přímky.
Protože vzdálenost Dh vyjde v obloukové míře a na mapě obvykle měříme vzdálenosti v jednotkách délkových, uveďme zde ještě přepočet: 1° odpovídá vzdálenosti přibližně 111,12 km na zemském povrchu. Jednoduchá, a v navigaci zaužívaná konvence, je počítat obloukovou míru v úhlových minutách, a vzdálenosti v námořních mílích (1 NM = 1852 m). Jedna námořní míle je totiž právě vzdálenost jedné úhlové minuty na poledníku (současná definice je dána pouze vztahem 1 NM = 1852 m, ale takto byla původně námořní míle zavedena).
Zpracování měření lze tedy shrnout do několika bodů:
Obr. 3.: Vzorné zpracování určení polohy z měření výšek Slunce od Petry Vaňáčové. (To, že se obě poziční linie protínají v bodě, v němž je konstruována jedna z nich jako kolmice na azimutální přímku, je jen náhoda)
Astronavigace na expedici
Na moři se výška těles měří nad pozorovaným horizontem, který, až na drobné opravy, je totožný s ideálním geometrickým horizontem, tj. rovinou kolmou k místní tížnici. Na pevnině takový horizont bohužel nemáme, protože obzor je vždy tvořen vzdálenými kopci. Je tedy třeba vypomoci si tzv. horizontem umělým. Tím je hladina nějaké kapaliny, kterou využijeme jako dokonale vodorovné zrcadlící plochy. To, co pak měříme, není výška tělesa nad horizontem, ale úhlová vzdálenost tělesa na obloze, od jeho odrazu v hladině kapaliny. Naměřený údaj pak vydělíme dvěma a dostaneme výšku.
Obr. 4.: "navigátoři" v akci
Na expedici jsme pro stanovení polohy použili měření výšky Slunce. Optimální je měřit s odstupem šesti hodin, během nichž Slunce urazí asi 90 stupňů. Tento úhel pak svírají vzájemně i poziční linie, a jejich průsečík je dobře definovaný. Každý zájemce si tedy změřil výšku Slunce minimálně dvakrát, jednou obvykle ještě před snídaní, a druhou v průběhu odpoledne.
Výsledky stanovení polohy jsou bohužel trochu nesourodé. Měření se zúčastnilo asi patnáct lidí, tohle číslo si ale nepamatuji přesně; někteří z nich totiž měření nezpracovali ani do přípravy tohoto článku, takže jejich jména se zde neobjeví. (Budiž to pro ně poučením, že měření je třeba zpracovat hned. Na lodi by navigátorovi nebylo nic platné, kdyby měření zpracoval až po několika měsících... :-).
Obr. 5.: Získané polohy vynesené do mapy. černý kroužek uprostřed vyznačuje hvězdárnu v Úpici, tedy polohu, která by měla vyjít v ideálním případě.
Ve zcela ideální situaci by pořadí "navigátorů" podle vzdálenosti získaných poloh vyjadřovalo jejich schopnosti změření výšky Slunce. Bohužel ideální situace zcela jistě nenastala. Zjevné "ústřely" do vzdálenosti nad 50 kilometrů lze nejspíše přičíst chybám ve zpracování naměřených údajů. Další poměrně velkou chybu jsem do měření vnesl, jak za chvíli ukážu, já sám. Vedle toho řada chyb vznikla v důsledku vlnění hladiny umělého horizontu ve větru.
Před každým měřením sextantem je třeba stanovit opravu měřené výšky. Pokud by obě zrcátka sextantu byla vůči sobě přesně rovnoběžná, pak tato oprava bude nulová; v důsledku různé manipulace se sextantem, tepelnému pnutí apod., tato rovnoběžnost ale zaručena není.
Před samotným měřením tedy sledujeme sextantem vzdálený vodorovný předmět (střechu budovy, obzor, ...), a pohybem stupnice umístíme jeho odraz v zrcátku sextantu tak, aby byl v jedné linii se skutečným obrazem. Kdyby byla oprava sextantu nulová, bude stupnice ukazovat nulu, v praxi ale nulu neukazuje, a tento údaj je poté třeba od měření odečíst.
Protože jsme vždy měřili ze střechy hvězdárny, jako vhodný vodorovný objekt pro výše zmíněnou kalibraci jsem vybral střechu vodárny. Až dlouho po expedici jsem odhalil svůj velký omyl. Střecha vodárny je od střechy hvězdárny vzdálená asi 50 metrů, a to je strašně málo! Svislá vzdálenost otočného zrcátka sextantu od jeho průzoru je asi 10 cm, což na vzdálenosti 50ti metrů představuje asi 7 úhlových minut. Těchto 7 úhlových minut ve všech opravách naměřených údajů vystupovalo navíc. Protože výšku Slunce dostaneme až po vydělení údaje na sextantu dvěmi, i chyba ve změřené výšce byla pouze poloviční, tedy 3,5 minuty (všechny změřené výšky vyšly o tuto hodnotu větší, než by měly vyjít). Ale i to je zatraceně mnoho. Na zemském povrchu to představuje skoro 6,5 km. Obě získané poziční linie byly tedy o 6,5 km jinde, než by měli vyjít při správné kalibraci sextantu. V případě kolmosti obou linií pak vzdálenost jejich průsečíku od "správného průsečíku" bude rovna asi 9,2 km (velikost úhlopříčky čtverce o hraně 6,5 km), a s klesajícím úhlem mezi liniemi může tato vzdálenost ještě více vzrůstat (viz Obr. 6.). Tato systematická chyba je pravděpodobně také vysvětlením toho, proč je většina získaných poloh na jih od polohy správné. Při náhodných chybách by změřené polohy měly být i náhodně rozmístěny okolo Úpice.
Obr. 6.: Znázornění toho, jak se posune průsečík pozičních linií, jestliže obě výšky Slunce změříme se systematickou chybou. Pro úhel mezi pozičními liniemi 90° (vlevo) a úhel menší (vpravo).
Na tomto místě budiž tedy má omluva všem letošním "navigátorům", kteří se tak pilně snažili získat co nejpřesnější polohu, leč jejich snaha byla marná. Chybami se člověk učí, a příští rok to již jistě zvládneme lépe. Navigare necesse est.
Princip metody "interceptu" - stanovení zeměpisné polohy pomocí pozičních linií
Obr. 1.: Substelární body [A], [B], a poziční kružnice a, b, na povrchu Země. Poziční kružnice mají v obecném případě dva průsečíky, 1 a 2. Poloměry pozičních kružnic (měřené po povrchu Země) jsou a a b. Z obou bodů 1 a 2 uvidíme hvězdy A a B ve výškách (90° - a) a (90° - b) nad obzorem.
Než se dostaneme k samotné metodě interceptu, vysvětlíme si základní principy astronavigace obecně. Mějme hvězdu A (viz Obr. 1). Na povrchu Země existuje místo (v každém okamžiku jiné, díky rotaci Země), ze kterého uvidíme tuto hvězdu přímo v nadhlavníku (zenitu). Poloha tohoto místa, tzv. substelárního bodu, [A], se dá pro libovolný okamžik pochopitelně spočítat. Pokud bychom viděli hvězdu A přímo v zenitu (výška nad obzorem = 90°), mohli bychom pomocí takového výpočtu ihned stanovit naši polohu. Pozorovat v praxi nějakou hvězdu přímo v zenitu se nám ale podaří málokdy, nemluvě o obtížnosti takového pozorování.
V obecném případě tedy vidíme hvězdu v nějaké výšce h nad obzorem. Její vzdálenost od zenitu je doplněk do 90°, tedy 90° - h, a tento úhel pro hvězdu A označíme a. Všechna místa na povrchu Země (pro jednoduchost považujme Zemi za kouli), z nichž spatříme hvězdu A ve vzdálenosti a od zenitu (neboli ve výšce 90° - a nad obzorem), leží na kružnici (na obrázku kružnice a), jejíž úhlová vzdálenost od substelárního bodu [A] je a. Již po prvním měření výšky hvězdy tedy víme, že se nacházíme někde na kružnici a. Označujeme ji jako poziční kružnici.
Další postup se přímo sám nabízí: provedeme měření pro jinou hvězdu (B) a zjistíme, že se nachází ve výšce 90° - b nad obzorem. Ze spočteného substelárního bodu [B] a úhlu b získáme novou kružnici, b. Protože naše poloha je zároveň na kružnici a i b, pak nemůže být jinde, než na průsečíku obou kružnic. V obecném případě jsou tyto průsečíky dva, ale víme-li alespoň přibližně, kde bychom se měli nacházet, můžeme určit, který ze dvou průsečíků je ten správný.
Tolik k teoretickým principům. V praxi ovšem vstupují do hry dvě komplikace:
- Neexistují mapové projekce, které by zachovávaly délky (tj. pro něž by platilo, že délka změřená na mapě je pouze měřítkem vynásobená délka na povrchu koule), každá mapa má proto v různých směrech různé zkreslení délek, a kružnice na kouli se na mapě zobrazí jako složitější křivka. Nemůžeme tedy vzít kružítko, a narýsovat na mapě poziční kružnici.
- Poziční kružnice můžeme narýsovat na zemském globu, ale jeho měřítko je obvykle tak malé, že souřadnice jejich průsečíku získáme jen s malou přesností.
Polohu průsečíků pozičních kružnic lze spočítat pomocí vzorců sférické trigonometrie, aniž bychom museli něco kreslit. Dnes v době počítačů je to celkem rutinní záležitost, ale už i za pomoci pouhé kalkulačky se nad takovým výpočtem celkem zapotíme. Před nástupem kalkulaček byl pak takový výpočet s použitím tabulek trigonometrických funkcí enormně zdlouhavý. V historii námořní navigace proto nebyl využíván příliš často, a spíše se používali jiné metody (například stanovení výšky a okamžiku průchodů těles meridiánem), které byly jednoduché na zpracování, ale časově náročnější na měření.
V roce 1837 byla ovšem objevena, a to de-facto pouhou náhodou, metoda tzv. pozičních liní, která znamenala v námořní navigaci revoluci. Je to metoda grafická a pouze přibližná, ale většinou dává dostatečně přesné výsledky. Do mapy při ní kreslíme přímky, a jejich průsečíkem je hledaná poloha. Jednu z variant metody pozičních linií, metodu interceptu, jsme aplikovali i na Expedici.
Celý trik spočívá v tom, že poziční kružnice v okolí jejich průsečíků nahradíme jejich tečnami, které nazýváme pozičními liniemi, a tyto přímky již do mapy zakreslovat můžeme. Protože poloměry pozičních kružnic jsou obvykle obrovské, je jejich zakřivení malé, a jejich nahrazením přímkami se nedopustíme příliš velké chyby.
Obr. 2.: Způsob nalezení poziční linie. Poziční kružnice jsou pro názornost zobrazeny s mnohem menšími poloměry, než jaké mají v drtivé většině případů v praxi.
Základní předpoklad, nutný k nalezení poziční linie, je alespoň velice přibližná znalost naší polohy (stačí zaokrouhlená na celé stupně v zeměpisné šířce a délce). Tato poloha se standardně v navigaci označuje jako AP (assumed position). Pro českou Republiku pro jednoduchost můžeme počítat s pozicí 15° vých. délky a 50° severní šířky. Princip nalezení poziční linie je následující:
Změříme výšku hvězdy (Slunce, ...) Ho nad obzorem v určitém okamžiku. Pro stejný okamžik spočítáme, jak vysoko nad obzorem, a v jakém směru (azimutu AAP) bychom danou hvězdu viděli, kdybychom se nacházeli v bodě AP. Tuto spočítanou výšku označíme Hc. Spočtený azimut nám ukazuje směr, v němž leží substelární bod dané hvězdy (vydáme-li se směrem, v němž vidíme na obloze nějakou hvězdu, bude nám postupně její pozorovaná výška nad obzorem růst, až dospějeme do substelárního bodu, kde uvidíme hvězdu v zenitu).
Daný azimut (v navigaci měříme azimut vždy od severu!) vyneseme do mapy jako přímku procházející bodem AP. Protože, jak už jsme si řekli, prochází tato přímka substelárním bodem, a tento bod je středem poziční kružnice, bude poziční kružnice procházející bodem AP k této přímce v bodě AP kolmá. Poloměr této kružnice je 90° - Hc. Tato poziční kružnice nás ale nezajímá, zajímá nás poziční kružnice (a linie) pro naši hledanou polohu. Poloměr naší poziční kružnice je 90° - Ho. Ani jednu z kružnic do mapy pochopitelně nemůžeme zakreslit, pro již výše zmíněné důvody, a na Obr. 2. jsou znázorněny pouze pro lepší pochopení situace. To co známe, je rozdíl poloměrů obou kružnic, Dh = Ho - Hc., a zároveň víme, že obě kružnice mají stejný střed (substelární bod). Průsečík hledané poziční kružnice s přímkou ve směru spočteného azimutu bude tedy ve vzdálenosti Dh od bodu AP. (Rozdíl výšek Dh se nazývá intercept - odtud název metody.) řekli jsme si, že poziční kružnici můžeme nahradit poziční linií, kterou sestrojíme jako tečnu k této kružnici. Protože přímka ve směru azimutu AAP míří do středu kružnice (substelárního bodu), musí být kolmice k této přímce tečnou dané kružnice. Právě tato kolmice je tedy naší poziční linií (viz Obr. 2).
Naprosto stejnou úvahu a výpočty použijeme i pro druhou hvězdu (nebo Slunce v jinou denní dobu, za předpokladu, že jsme svou polohu nezměnili), a získáme další poziční linii. Při samotném zpracování můžeme již na poziční kružnice zapomenout; kreslíme pouze přímky.
Protože vzdálenost Dh vyjde v obloukové míře a na mapě obvykle měříme vzdálenosti v jednotkách délkových, uveďme zde ještě přepočet: 1° odpovídá vzdálenosti přibližně 111,12 km na zemském povrchu. Jednoduchá, a v navigaci zaužívaná konvence, je počítat obloukovou míru v úhlových minutách, a vzdálenosti v námořních mílích (1 NM = 1852 m). Jedna námořní míle je totiž právě vzdálenost jedné úhlové minuty na poledníku (současná definice je dána pouze vztahem 1 NM = 1852 m, ale takto byla původně námořní míle zavedena).
Zpracování měření lze tedy shrnout do několika bodů:
- Spočteme výšku Hc a azimut AAP měřeného tělesa v bodě AP pro každý z časů měření.
- Pro každé měření spočteme rozdíl změřené výšky Ho, a výšky Hc: Dh = Ho - Hc.
Dh vyjádříme v úhlových minutách, tj. vynásobíme 60ti. - Z bodu AP vedeme pro každé měření přímku (oběma směry, tj. ne pouze polopřímku) ve směru spočteného azimutu AAP. Na vynesenou přímku vyznačíme šipkou směr daného azimutu (aby se nám později nepletlo, který směr přímky je ten správný). Na vynesenou přímku poté sestrojíme kolmici (tj. poziční linii) ve vzdálenosti Dh námořních mil od bodu AP. Je-li Dh kladné, měříme vzdálenost ve směru šipky, je-li záporné, tak proti směru šipky.
- Místo, kde se protnou poziční linie sestrojené pro obě měření, je naše poloha.
Obr. 3.: Vzorné zpracování určení polohy z měření výšek Slunce od Petry Vaňáčové. (To, že se obě poziční linie protínají v bodě, v němž je konstruována jedna z nich jako kolmice na azimutální přímku, je jen náhoda)
Astronavigace na expedici
Na moři se výška těles měří nad pozorovaným horizontem, který, až na drobné opravy, je totožný s ideálním geometrickým horizontem, tj. rovinou kolmou k místní tížnici. Na pevnině takový horizont bohužel nemáme, protože obzor je vždy tvořen vzdálenými kopci. Je tedy třeba vypomoci si tzv. horizontem umělým. Tím je hladina nějaké kapaliny, kterou využijeme jako dokonale vodorovné zrcadlící plochy. To, co pak měříme, není výška tělesa nad horizontem, ale úhlová vzdálenost tělesa na obloze, od jeho odrazu v hladině kapaliny. Naměřený údaj pak vydělíme dvěma a dostaneme výšku.
Obr. 4.: "navigátoři" v akci
Na expedici jsme pro stanovení polohy použili měření výšky Slunce. Optimální je měřit s odstupem šesti hodin, během nichž Slunce urazí asi 90 stupňů. Tento úhel pak svírají vzájemně i poziční linie, a jejich průsečík je dobře definovaný. Každý zájemce si tedy změřil výšku Slunce minimálně dvakrát, jednou obvykle ještě před snídaní, a druhou v průběhu odpoledne.
Výsledky stanovení polohy jsou bohužel trochu nesourodé. Měření se zúčastnilo asi patnáct lidí, tohle číslo si ale nepamatuji přesně; někteří z nich totiž měření nezpracovali ani do přípravy tohoto článku, takže jejich jména se zde neobjeví. (Budiž to pro ně poučením, že měření je třeba zpracovat hned. Na lodi by navigátorovi nebylo nic platné, kdyby měření zpracoval až po několika měsících... :-).
Obr. 5.: Získané polohy vynesené do mapy. černý kroužek uprostřed vyznačuje hvězdárnu v Úpici, tedy polohu, která by měla vyjít v ideálním případě.
Ve zcela ideální situaci by pořadí "navigátorů" podle vzdálenosti získaných poloh vyjadřovalo jejich schopnosti změření výšky Slunce. Bohužel ideální situace zcela jistě nenastala. Zjevné "ústřely" do vzdálenosti nad 50 kilometrů lze nejspíše přičíst chybám ve zpracování naměřených údajů. Další poměrně velkou chybu jsem do měření vnesl, jak za chvíli ukážu, já sám. Vedle toho řada chyb vznikla v důsledku vlnění hladiny umělého horizontu ve větru.
Před každým měřením sextantem je třeba stanovit opravu měřené výšky. Pokud by obě zrcátka sextantu byla vůči sobě přesně rovnoběžná, pak tato oprava bude nulová; v důsledku různé manipulace se sextantem, tepelnému pnutí apod., tato rovnoběžnost ale zaručena není.
Před samotným měřením tedy sledujeme sextantem vzdálený vodorovný předmět (střechu budovy, obzor, ...), a pohybem stupnice umístíme jeho odraz v zrcátku sextantu tak, aby byl v jedné linii se skutečným obrazem. Kdyby byla oprava sextantu nulová, bude stupnice ukazovat nulu, v praxi ale nulu neukazuje, a tento údaj je poté třeba od měření odečíst.
Protože jsme vždy měřili ze střechy hvězdárny, jako vhodný vodorovný objekt pro výše zmíněnou kalibraci jsem vybral střechu vodárny. Až dlouho po expedici jsem odhalil svůj velký omyl. Střecha vodárny je od střechy hvězdárny vzdálená asi 50 metrů, a to je strašně málo! Svislá vzdálenost otočného zrcátka sextantu od jeho průzoru je asi 10 cm, což na vzdálenosti 50ti metrů představuje asi 7 úhlových minut. Těchto 7 úhlových minut ve všech opravách naměřených údajů vystupovalo navíc. Protože výšku Slunce dostaneme až po vydělení údaje na sextantu dvěmi, i chyba ve změřené výšce byla pouze poloviční, tedy 3,5 minuty (všechny změřené výšky vyšly o tuto hodnotu větší, než by měly vyjít). Ale i to je zatraceně mnoho. Na zemském povrchu to představuje skoro 6,5 km. Obě získané poziční linie byly tedy o 6,5 km jinde, než by měli vyjít při správné kalibraci sextantu. V případě kolmosti obou linií pak vzdálenost jejich průsečíku od "správného průsečíku" bude rovna asi 9,2 km (velikost úhlopříčky čtverce o hraně 6,5 km), a s klesajícím úhlem mezi liniemi může tato vzdálenost ještě více vzrůstat (viz Obr. 6.). Tato systematická chyba je pravděpodobně také vysvětlením toho, proč je většina získaných poloh na jih od polohy správné. Při náhodných chybách by změřené polohy měly být i náhodně rozmístěny okolo Úpice.
Obr. 6.: Znázornění toho, jak se posune průsečík pozičních linií, jestliže obě výšky Slunce změříme se systematickou chybou. Pro úhel mezi pozičními liniemi 90° (vlevo) a úhel menší (vpravo).
Na tomto místě budiž tedy má omluva všem letošním "navigátorům", kteří se tak pilně snažili získat co nejpřesnější polohu, leč jejich snaha byla marná. Chybami se člověk učí, a příští rok to již jistě zvládneme lépe. Navigare necesse est.
Vyšlo v Bílém Trpaslíku č. 141
pondělí, června 15, 2009
Umělé horizonty
Jak se blíží expedice v Úpici, pustil jsem se do oprašování a přípravy astronavigační techniky. Mám už teď hotové dva umělé horizonty.
Použitý materiál: karton, průhledná víka od krabiček na CD :), stříbrná lepicí páska (uvnitř jedné "stříšky" je už krabička od olejovek, která přijde před observacemi naplnit vyjetým motorovým olejem.)
Použitý materiál: karton, průhledná víka od krabiček na CD :), stříbrná lepicí páska (uvnitř jedné "stříšky" je už krabička od olejovek, která přijde před observacemi naplnit vyjetým motorovým olejem.)
sobota, června 13, 2009
čtvrtek, května 14, 2009
středa, května 06, 2009
Praha - Ledeč n.S. (pokus o Brno) online přenos
Čt. 17:12 Praha - Brno, nultá zpráva
Odcházím se dobalit a vyspat, zítra vstanu ve 3:45 a pojedu do Prahy-Kolovrat, abych se pak prošel cestou do Brna nedaleko Ondřejova :). Během celé cesty očekávám účast asi šesti lidí.
Pa. 11:25
Stribrna Skalice. Uz z Kolovrat me doprovazeji Michal s Michalem.Jeden z Michalu se tu odpoji a vrati se do Prahy.Mame hodinu k dobru a zastavili jsme se posedet u kaficka:).
Pa. 14:10
Sazava. Odpojil se i druhy Michal.Od SV se sem vali obrovsky cumulonimbus:(. Hrmi.
Pa. 18:10
Zbizuby. Bourku jsem preckal v klidu pod strechou jeste v Sazave,a ted uz je zase krasne. Zalepil jsem tvorici se puchyr z tech tvrdych pohorek, a prezul se opet do bezeckych adidasek, v nichz se jde jako ve vate.
So. 08:10
5 km pred Ledcem nad Sazavou.Nejsem v kondici. Vecer me tempo tak kleslo,ze bych do Brna vcas nedosel.Na 4h jsem si v noci zdriml v perove bunde, ted dojdu do Ledce, a sednu na vlak.
Odcházím se dobalit a vyspat, zítra vstanu ve 3:45 a pojedu do Prahy-Kolovrat, abych se pak prošel cestou do Brna nedaleko Ondřejova :). Během celé cesty očekávám účast asi šesti lidí.
Pa. 11:25
Stribrna Skalice. Uz z Kolovrat me doprovazeji Michal s Michalem.Jeden z Michalu se tu odpoji a vrati se do Prahy.Mame hodinu k dobru a zastavili jsme se posedet u kaficka:).
Pa. 14:10
Sazava. Odpojil se i druhy Michal.Od SV se sem vali obrovsky cumulonimbus:(. Hrmi.
Pa. 18:10
Zbizuby. Bourku jsem preckal v klidu pod strechou jeste v Sazave,a ted uz je zase krasne. Zalepil jsem tvorici se puchyr z tech tvrdych pohorek, a prezul se opet do bezeckych adidasek, v nichz se jde jako ve vate.
So. 08:10
5 km pred Ledcem nad Sazavou.Nejsem v kondici. Vecer me tempo tak kleslo,ze bych do Brna vcas nedosel.Na 4h jsem si v noci zdriml v perove bunde, ted dojdu do Ledce, a sednu na vlak.
neděle, dubna 26, 2009
Praha - Brno nonstop
Po loňském pěším pochodu Ondřejov-Brno se teď v pátek (1.5.) ráno vydám na jeho mírně prodlouženou verzi: Praha - Brno, 214 km za 64 hod.
Je-li mezi mými čtenáři snad ještě někdo, kdo má zájem připojit se na libovolnou etapu a nebyl pozván :), pak budu rád za každou další společnost. Detaily naleznete v tomto odkazu.
Tradičně se zde na tomto blogu bude během pochodu objevovat online přenos.
Je-li mezi mými čtenáři snad ještě někdo, kdo má zájem připojit se na libovolnou etapu a nebyl pozván :), pak budu rád za každou další společnost. Detaily naleznete v tomto odkazu.
Tradičně se zde na tomto blogu bude během pochodu objevovat online přenos.
čtvrtek, dubna 02, 2009
pátek, března 13, 2009
První zpráva z plavby
Neuplynula ani čtvrt hodina od první zprávy, a dozvěděl jsem se zajímavou věc. Počítal jsem s tím, že podle okolností může být trasa změněna, ale netušil jsem, že v úvahu připadá i tato varianta:
Mimochodem včera jsem za léky, jejichž seznam jsme obdrželi od kapitána, utratil přes 600 Kč (s předpisem i bez). Jana ten seznam komentovala slovy "to jedeš na dovolenou důchodců?" Předpokládám ale, že obsah všech těch krabiček zůstane nevyužit, a sloužit má pouze pro výjimečné situace.
Mimochodem včera jsem za léky, jejichž seznam jsme obdrželi od kapitána, utratil přes 600 Kč (s předpisem i bez). Jana ten seznam komentovala slovy "to jedeš na dovolenou důchodců?" Předpokládám ale, že obsah všech těch krabiček zůstane nevyužit, a sloužit má pouze pro výjimečné situace.
Nultá zpráva z plavby
Poloha: http://maps.google.com/maps?q=49.91,14.78&z=7&iwloc=0
Konečně. Dnes v 15 h vyarazím s kolegou autem do Brna, kde se ve 20 h připojím ke zbytku posádky maltézsko-tuniských rytířů. Nakoupíme proviant, a půjčeným mikrobusem společně hurá do Itálie. Předpokládáný příjezd do Salerna je sobota odpoledne.
Aktuální předpovědi teplot a větru v regionu můžete sledovat v tomto odkazu.
PS: komentáře na blogu nebudu mít možnost číst, proto pište sms ;-).
Konečně. Dnes v 15 h vyarazím s kolegou autem do Brna, kde se ve 20 h připojím ke zbytku posádky maltézsko-tuniských rytířů. Nakoupíme proviant, a půjčeným mikrobusem společně hurá do Itálie. Předpokládáný příjezd do Salerna je sobota odpoledne.
Aktuální předpovědi teplot a větru v regionu můžete sledovat v tomto odkazu.
PS: komentáře na blogu nebudu mít možnost číst, proto pište sms ;-).
čtvrtek, března 12, 2009
Již jen 2 dny...
Základní informace o plavbě
Trasa: Salerno (Itálie) - Valeta (Malta) - Tunis - Salerno
Start: 14. března
Trvání: 14 dnů
Naplutá vzdálenost: cca 1500 námořních mil (1 NM = 1.852 km)
Předpověď teploty vzduchu (na 14.3.) pro celou trasu: 11 - 14 °C.
Posádka: 7 mužů + kapitán
Typ lodi: Sun Odyssey 43 (délka 13.2 m)
Tradičně budete moci sledovat na tomto blogu krátké zprávy z plavby (které se zde ale budou objevovat pouze když budu mít signál, takže mezi nimi mohou být i mnohadenní pauzy).
Trasa: Salerno (Itálie) - Valeta (Malta) - Tunis - Salerno
Start: 14. března
Trvání: 14 dnů
Naplutá vzdálenost: cca 1500 námořních mil (1 NM = 1.852 km)
Předpověď teploty vzduchu (na 14.3.) pro celou trasu: 11 - 14 °C.
Posádka: 7 mužů + kapitán
Typ lodi: Sun Odyssey 43 (délka 13.2 m)
Tradičně budete moci sledovat na tomto blogu krátké zprávy z plavby (které se zde ale budou objevovat pouze když budu mít signál, takže mezi nimi mohou být i mnohadenní pauzy).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
