Suomenlinna

Jeden z mnoha zážitků, které jsem si přivezl loni z Finska, byl i průjezd trajektů okolo pevnosti Suomenlinna (přeložit do čestiny by se to dalo nejspíš jako finská linie). Je to prý snad největší námořní pevnost v Evropě, a rozkládá se na několika ostrovech v ústí Helsinského zálivu. Navštívil jsem toto místo dvakrát, a podruhé už s jediným cílem - ještě se před odjezdem pořádně nabažit moře (vlastně jen pohledem na moře - na skalách na pobřeží už i slaná mořská voda začínala tou dobou přimrzat...). K tomu účelu jsem měl vyhlédnutou kamenitou pláž na samém konci ostrova, s výhledem kamsi směrem k Estonsku.


Pravé poledne ze Suomenlinny


Pepa Ďurech, kolega na postdoc pobytu v Rolf Nevalinna institutu, který jsem navštěvoval i já, mě upozornil na zajímavost, kterou jsem si nenechal ujít: ostrov, na němž byla zmíněná pláž, byl od sousedního ostrova oddělen velice úzkým průlivem (ale nejspíš dost hlubokým), kterým proplouvají obří trajekty mířící do Helsinek. Bohužel průliv sám byl od pláže oddělený vysokým útesem, zakrývajícím výhled, nicméně i přes něj byly často vidět komíny, a když se stěna trajektu zvedající se do nebe vynořila hned vedle pláže za útesem, pohled stál za to.

Na jeden z trajektů jsem si počkal na samém rohu pláže, nejblíže k útesu. Bohužel mi místo na kartě ve fotoaparátu ten den už docházelo, a tak mám jen video toho, jak se blíží z dálky.


Obrázek funguje jako odkaz na Google video (bohužel ve strašné kompresi, ale to je jeho dílo).


Stál jsem na velkém plochém kameni vybíhajícím z pláže do moře a zíral na proplouvající trajekt. Chvíli po tom, co zmizel za útesem, se moře kolem mě proměnilo v řeku. Voda na pláži začala klesat a s hukotem se valila do moře. Trajekt ji vlastně "nasál" do své stopy. Bezděky jsem si vzpoměl na efekt předcházející tsunami, a přesunul se hlouběji do "vnitrozemí" na bezpečnější místo. To byl rozumný krok - voda na sebe nedala moc dlouho čekat, a v několika vlnách se vrátila, přičemž spolehlivě zalila i kámen, na kterém jsem předtím stál. Vzduch kolem měl asi minus 6 stupňů - byvše byv zasažen takovou vlnou, nejspíš bych zůstal stát jako přimražený :).


Fata Morgana - vzdálené ostrovy vznášející se nad obzorem