Vstoupili jsme do chaty. Tma, málo prostoru, a hlavně zima. Bylo jasné, že při "oslavách" budeme dost mrznout (to jsme ještě netušili, jak se mýlíme), ale s tím se počítalo už od začátku. Nicméně interiér působil pravým polárnickým dojmem, a já byl nadšen.
Třicátého prvního jsme dorazili na chatu opět, přidali se k nám ještě dva známí - Samo a Helena. Boj o přežití se ale nekonal, protože přišla obleva. Ta sice značně ztížila výstup, ale teplota venku byla okolo nuly, a v chatě po příchodu podobně.
Po pěti hodinách intenzivního přikládání do kamen se ale poměry v chatě značně změnily: teplota u podlahy stoupla na 8°C, ve výšce 1 m na 20°C, a ve výšce hlavy na 31°C. Zůstat delší dobu ve stoje už se tak stalo trochu nepříjemným.
Spotřeba dřeva byla obrovská, s bráchou chodíme ven každou chvíli štípat dříví. Po prvních pokusech už se na tuto činnost vždy těšíme, je zvláštním způsobem návyková. Ještě pak ve spánku jsem viděl sekyru pravidelně ulupující polínka.
Vodu na vaření jsme brali z nedalekého potůčku, úspěšně jsme provedli i pokusy
s roztápěním sněhu, ale tuto vodu použili nakonec pouze k mytí.
Příští den ráno jsme pak Nový rok oslavili výletem trochu výše do Javorové doliny.
Žádné komentáře:
Okomentovat