To je můj styl!

Během těchto dnů jsem začal dělat pokusy se saněmi, které se povalovaly v táboře. Naložil jsem na ně 80 kilogramů a táhl jsem je po sněžné ploše. Zvládl jsem dobré čtyři kilometry za hodinu. Podle teoretického předpokladu a podle výpočtů bych se saněmi s nákladem zhruba 80 kg proviantu ušel za sto dnů 3000 kilometrů...

...ne s pomocí psího spřežení jako Filchner a Shackleton, ne s pomocí letadel a pásových motorových vozidel jako moderní dobyvatelé, ale pěšky. Na lyžích. Sám táhnout saně s proviantem a výzbrojí. Žádné výfukové čoudy, žádný hluk motorů, jen skřípot lyží a sanic na sněhové krustě. To je můj styl! Pochod nedohlednou bílou pouští.

Když jsem asi před dvěma lety četl tuto pasáž Messnerovy knihy "Antarktida - nebe a peklo", už jsem se sám viděl na sněžné pláni, jak vleču za sebou saně. Za rok na to jsem se pustil do výroby vlastních saní, přestože mi k nim posloužily obyčejné dětské boby. Při dnešním výběru nebylo nejsnazší najít ty pravé - nejdůležitější je, aby z nich šla odstranit sedačka, a vznikla tak jen prázdná "mísa", do níž lze umístit velký batoh.

I tak je třeba na bobech udělat ještě řadu úprav - podpěry pro sedačku je třeba uřezat a všechny otvory na dně zalepit, a to tak důkladně, aby se dovnitř nedostala voda z rozbředlého sněhu (nedejbože zpod prolomeného ledu), vyvrtat otvory pro provlečení ocelového lanka (na uchycení karabin) a upevnění krycí plachty, otvory pro provlečení řemenů, ...






Pominu-li odporný zápach při výrobě, tak ideálním nástrojem pro všechny úpravy polyetylénových bobů je transformátorová páječka.




Původní podoba saní, ještě bez krycí plachty, s naplněným batohem.




Spouštění saní značky Yetti :-) (stále bez plachty) z kopce dolů.


Jako materiál pro krycí plachtu jsem původně chtěl sehnat nějakou autoplachtu, nakonec ale padla za oběť veliká vietnamská taška, kterou jsem rozstříhal, sešil do požadovaného tvaru, a přišil na ni suché zipy.















Použití v praxi - Vysoké Tatry


Tahání saní po sněhu má jakési zvláštní kouzlo, nedovedu to popsat. Ani není třeba, Rainhold Messner to udělal za mě.