Průsečíky

Nedaleko města Kouřim leží zeměpisně zajímavé místo - průsečík padesáté rovnoběžky a patnáctého poledníku. Je to jakýsi astronomický standard České republiky, protože k tomuto místu jsou počítány východy a západy Slunce, Měsíce, atd., pro ČR.

Protože Kouřim leží ne příliš daleko od Ondřejova, lákala mě návštěva tohoto místa již delší dobu. Teprve letos se mi ale poštěstilo. Poprvé jsem navštívil tento průsečík v květnu, s Michalem, Michalem a Janou, podruhé na konci června se Zuzkou. Už první pohled na leteckou fotografickou mapu ČR napovídal, že toto místo je hojně navštěvované - od nejbližší silnice k němu na snímcích vedla v poli zřetelná pěšina. Co nalezneme přímo na průsečíku, už se ovšem ze snímků vyčíst nedalo.

Očekával jsem dvě možné varianty - buď tam bude vybudovaný kamenný pomníček, nebo tam nebude vůbec nic. Druhá varianta mě při představě, že budeme muset nalézt ono místo pouze za pomoci GPS, dokonce lákala více.

Při letošní květnové návštěvě jsme objevili, že průsečík 15x50 leží v pšeničném poli, obilí bylo zatím jen po kotníky, navíc až na první úsek hned u silnice se dalo jít vyjetými kolejemi. Už z dálky jsme v poli spatřili cosi, co připomínalo malou pyramidu z bílého mramoru, jen byla mírně nakřivo. Na místě se ale ukázalo, že v průsečíku trčí ze země ohnutá kovová tyč, natřená na žluto. "Mramorová mohyla" stála o pár metrů dál, a byla to jen další trubka zapíchnutá v poli, na jejímž vrcholu vlál ve větru kus bílého igelitu. Tu tam očividně zapíchl někdo, kdo pomocí GPS naměřil polohu průsečíku ve WGS84. Žlutá tyč se totiž s jeho polohou neshoduje přesně.


24.5.2008, žlutá tyč a tyč s igelitem




Přímo na místě



Nalezení přesné polohy průsečíku není právě triviální úkol, jak jsme se přesvědčili já s Michalem, i Zuzka. GPS signál má chybu několika metrů, a hodnoty na displeji příjmače různě oscilují. Samotný závěr hledání probíhá téměř doslova "po krůčkách". Krok, čekání, až se údaj ustálí, další krok, další čekání, atd.


24.5.2008, v nepříliš vzrostlé pšenici



Červnové dosažení průsečíku bylo o něco obtížnější, nejen kvůli horku a pálícímu slunci, ale pšenice rovněž už dosahovala do výšky pasu a vyjeté koleje téměř zmizely. Žlutá trubka se v poli při pohledu ze silnice téměř ztrácela, bílou jsme nenašli vůbec.


29.6.2008, ve vysoké pšenici



Protože průsečík je vzdálen něco přes 1 km od Kouřimi (a ta je celkem snadno dostupná autobusem nebo vlakem z Prahy), byl by výlet k němu turisticky nezajímavou událostí. Proto jsme v obou případech vyrazili po vedlejší silnici z nedalekých Malotic. Během této cesty jsme v květnu v poli spatřili volně se pasoucí stádečko zvířat, které jsme v dalekohledu identifikovali jako muflony.


Mufloni? (přes dalekohled)



Při druhé návštěvě jsme pro změnu se Zuzkou vyrazili z Kouřimi ještě na krátký okruh, navštívit Libušin močálek (v originálu Libušino jezírko) a kámen, z nejž kdysi údajně Lech signalizoval kouřem Čechovi na Říp. Ten kámen je skála z tak kluzké ruly, že se na ni nedá vylézt.


Rosnička na Lechově kameni a u Libušina močálu :-)


Při psaní tohoto příspěvku jsem se rozhodl zmapovat další možné podobné cíle v naší republice - průsečíky celočíselných rovnoběžek a poledníků. Je jich celkem 10, plus jeden v Rakousku, který ovšem leží velice blízko hranic:



Zdroj: www.confluence.org


15 x 51 - obec Andělka, u hranic s Polskem

13 x 50 - na svahu Branišovského vrchu, jižně od města Toužim
14 x 50 - Nižbor, na řece Berounce
15 x 50 - u města Kouřim
16 x 50 - u obce Čeradice, východně od Pardubic
17 x 50 - u Šumperka
18 x 50 - Hněvošice, u hranic s Polskem, SV od Opavy

14 x 49 - Lázně sv. Markétz, jižně od Prachatic
15 x 49 - Rakousko, asi 50m od hranic s ČR, u Staňkovského rybníka
16 x 49 - u Jevišovic, severně od Znojma
17 x 49 - Nenkovice, západně od Kyjova

Při tomto pátrání jsem objevil stránky projektu Degree Confluence Project, který si klade za cíl navštívit a zdokumentovat všechna místa, kde se na zemském povrchu protínají celostupňové poledníky a rovnoběžky [Wikipedia].

Předchozí návštěvníci popisují na stránkách tohoto projektu, že věří více svým GPS příjmačům, nežli oficiální značce. Vysvětlení, proč žlutá tyč nestojí přesně v místě, kde příjmače ukazují 15.00000 a 50.00000 je ale myslím celkem jednoduché: GPS příjmače mají defaultně nastavený souřadnicový systém WGS84, který je dnes všeobecně užíván. Starší systémy, používané v ČR, například S1942 nebo JTSK se od WGS84 mírně liší. Přesná poloha průsečíku je pak otázkou volby souřadného systému, a podle stáří žluté trubky se lze domnívat, že její poloha byla vyměřena právě pomocí jednoho ze starších systémů.

Staré fotografie na stránkách projektu vypovídají, jak se okolí průsečíku pozvolna mění:



11.2.2001, Mark Pautz. Zdroj: www.confluence.org
Bílá trubka je opatřena jakýmsi bílým hadrem a je zapíchnutá hned vedle trubky žluté, jejíž nátěr září novotou.






26.3.2007, Ross Finlayson, zdroj: www.confluence.org
Obě trubky stojí dosud vedle sebe, a zdá se, že žlutá tyč stojí zatím jakžtakž vzpřímeně.


Jak vypadá místo v současnosti, to je patrné z fotek v úvodu. Žlutá trubka je ohnutá, jako by do ní najel traktor, a v zemi se již celkem viklá. Není zřejmě daleko doba, kde se někomu podaří vytáhnout ji úplně.