pátek, dubna 23, 2010
pondělí, dubna 19, 2010
pátek, dubna 16, 2010
Navigační plán pro Kanal Sv. Ante
Několikrát jsem byl dotazován, jak proplout Kanalem Sv. Ante před Šibenikem v noci, za předpokladu, že by člověk neznal tvar kanálu zpaměti, a neměl k dispozici GPS. Ono i noční proplutí s pomocí GPS, kdy vše, co je k vidění, jsou jen zelená světla po pravé straně a červená po levé straně průlivu (omezíme se teď jen na situaci kdy plujeme směrem z moře do Šibeniku), je nervy drásající.
Základní navigační poučka pro takové případy zní: trasu plánujeme tak, aby připlutí do neznámého a orientačně složitého přístavu proběhlo za denního světla. Někdy tomu ale situace nepřeje. Představme si tedy, že je naprostá tma a nemáme GPS.
Prvním důležitým předpokladem je mít k dispozici kvalitní plán průlivu/přístavu. Plánem se zde rozumí detailní mapa v dostatečně malém měřítku (přičemž navigační plán je pak itinerář, podle nějž budeme postupovat).
Obrázek výše není kvalitní plán - byl ručně překreslen z topografické mapy, proto ho ke skutečné navigaci nepoužívejte! Lze ho použít maximálně k cvičným účelům, což uděláme na podzim, přičemž zvolený kontrolor bude neustále sledovat naši opravdovou polohu na GPS.
První pohled do plánu patří izobatám - spojnicím stejných hloubek. Vidíme, že v téměř celé šířce kanálu je bezpečná hloubka, což je pozitivní, ale pro navigaci ne úplně ideální. Dno prudce klesá, a 20m izobata je velice blízko, místy jen 15-20 metrů, u břehů. Kdyby byla od břehů dále, mohli bychom k navigaci použít hloubkoměr a proplout kanálem téměř naslepo - kdykoliv by hloubka klesla pod 20 m, věděli bychom, že musíme změnit kurz mírně od břehu. Tímto způsobem by bylo možné držet se izobaty po celé délce průlivu. Bohužel v plánu chybí např. 30m izobata, takže nevíme jak ta je blízko břehu a řídit se podle ní nemůžeme.
Zbývá tedy složitější, ale o to zajímavější varianta - navigace pomocí náměrů. K tomu bude zapotřebí i kvalitní náměrový kompas, což na charterových lodích občas bývá problém, ale do podzimu budu mít svůj vlastní integrovaný v dalekohledu :-).
Navigační plán pomocí náměrů je založen na dvou principech: jeden náměr (azimut) na znak (světlo) na břehu určuje přímku, na které se nachází naše loď. Dva a více náměrů pak udávají přesně naši polohu.
Chceme-li plout přímo ke znaku, je jeho náměr zároveň kormidelním kurzem. Držet pouze kurz lodi ale nestačí, protože na dvou různých rovnoběžných přímkách je kormidelní kurz stejný, ale pouze jedna z nich prochází naším znakem. Proto je třeba náměrovým kompasem neustále kontrolovat, zda je náměr znaku z lodi jaký má být, a případně uhýbat lodí mírně vlevo nebo v pravo, podle toho kam nám znak zdánlivě "utíká."
V praxi se snažíme trasu průlivem rozdělit na úseky, během nichž vždy míříme přímo k nějakému znaku, případně přímo od něj. Ne vždy se to podaří, některé úseky jsou dány čistě jen kormidelním kurzem (na obr. níže jsou to úseky [4]-[5], [6]-[7] a závěrečný úsek [9]-[10]). Pro body obratu (všechny jsou očíslovány v hranatých závorkách) spočteme náměry na znaky okolo - jejich měření nám během plavby umožní určit okamžik, kdy je třeba změnit kurz.
Silná červená čára označuje požadovanou trajektorii lodi. Zelené znaky po pravoboku jsou číslovány (1), (3), (5), (7), (9), (11), červené znaky po levoboku (2), (4), (6), (8). Podél trajektorie jsou vyznačeny kormidelní kurzy (většinou jsou zároveň rovny i náměrům na znaky v daném směru), a z bodů obratu náměry k blízkým znakům. Všechny kurzy a náměry jsou již magnetické (opravené o variaci), tedy to co přímo čteme na kompasu.
Vplutí začneme někde mezi červenou bójí a červeným znakem (2), loď otočíme na červený (2) v okamžiku, kdy bude jeho náměr 009. Pokračujeme tímto kurzem, kontrolujeme aby náměr na červený (2) byl stále 009. Občas změříme náměr na zelený (1). Když se blíží hodnotě 077, měříme jej nepřetržitě. V okamžiku kdy dosáhne 077 (bod obratu [1]), obracíme loď směrem k zelenému (3). Kontrolujeme: má zelený (3) náměr 053? Upravujeme polohu lodi tak, aby měl. Zároveň hlídáme náměr na červený (2), jakmile dosáhne 290 (bod obratu [2]; můžeme ho ještě potvrdit tím, že náměr na zelený (1) musí být 173), obracíme na červený (4). Kontrolujeme zda jeho náměr zůstává 030 a dáváme pokyny kormidelníkovi. Atd...
V úseku [4]-[5] není kontrola náměru na žádný znak, vše tedy záleží na kormidelníkovi, aby udržel kurz 014. V úseku [7]-[8] pak kormidelník nevidí před sebou žádný znak, ale osoba s náměrovým kompasem vidí za zádí červený (6), kontroluje, že náměr na něj je stále 273, a podle odchylek dává pokyny kormidelníkovi (jinak se kormidelník snaží držet kurz 093).
V případě, že úplně opustíme zvolenou trasu (může např. dojít k vyhýbání se s jinou lodí), zastavíme, změříme náměry na dva vhodné znaky, vyneseme je do plánu a jejich průsečík nám dá naši polohu. Podle ní pak víme kterým směrem se vydat, abychom se co nejdříve vrátili na trasu.
Z popisu se zdá, že úkonů je tolik a plán počmáraný tolika čísly, že se nedají stíhat. Kanál je ale dlouhý 2,6 km, maximální rychlost v něm omezená na 5 uzlů, a pokud ji snížíme na 3 uzly, je to v podstatě rychlost chůze. Navíc je práce rozdělená na minimálně dvě osoby - jedna u kormidla a druhá s náměrovým kompasem (třetí může odškrtávat v plánu přibližnou polohu a orientovat se v okolí, aby nedošlo k nechtěné záměně jednoho znaku za jiný).
Každopádně, těšte se na podzim... :-)
Základní navigační poučka pro takové případy zní: trasu plánujeme tak, aby připlutí do neznámého a orientačně složitého přístavu proběhlo za denního světla. Někdy tomu ale situace nepřeje. Představme si tedy, že je naprostá tma a nemáme GPS.
Prvním důležitým předpokladem je mít k dispozici kvalitní plán průlivu/přístavu. Plánem se zde rozumí detailní mapa v dostatečně malém měřítku (přičemž navigační plán je pak itinerář, podle nějž budeme postupovat).
Obrázek výše není kvalitní plán - byl ručně překreslen z topografické mapy, proto ho ke skutečné navigaci nepoužívejte! Lze ho použít maximálně k cvičným účelům, což uděláme na podzim, přičemž zvolený kontrolor bude neustále sledovat naši opravdovou polohu na GPS.
První pohled do plánu patří izobatám - spojnicím stejných hloubek. Vidíme, že v téměř celé šířce kanálu je bezpečná hloubka, což je pozitivní, ale pro navigaci ne úplně ideální. Dno prudce klesá, a 20m izobata je velice blízko, místy jen 15-20 metrů, u břehů. Kdyby byla od břehů dále, mohli bychom k navigaci použít hloubkoměr a proplout kanálem téměř naslepo - kdykoliv by hloubka klesla pod 20 m, věděli bychom, že musíme změnit kurz mírně od břehu. Tímto způsobem by bylo možné držet se izobaty po celé délce průlivu. Bohužel v plánu chybí např. 30m izobata, takže nevíme jak ta je blízko břehu a řídit se podle ní nemůžeme.
Zbývá tedy složitější, ale o to zajímavější varianta - navigace pomocí náměrů. K tomu bude zapotřebí i kvalitní náměrový kompas, což na charterových lodích občas bývá problém, ale do podzimu budu mít svůj vlastní integrovaný v dalekohledu :-).
Navigační plán pomocí náměrů je založen na dvou principech: jeden náměr (azimut) na znak (světlo) na břehu určuje přímku, na které se nachází naše loď. Dva a více náměrů pak udávají přesně naši polohu.
Chceme-li plout přímo ke znaku, je jeho náměr zároveň kormidelním kurzem. Držet pouze kurz lodi ale nestačí, protože na dvou různých rovnoběžných přímkách je kormidelní kurz stejný, ale pouze jedna z nich prochází naším znakem. Proto je třeba náměrovým kompasem neustále kontrolovat, zda je náměr znaku z lodi jaký má být, a případně uhýbat lodí mírně vlevo nebo v pravo, podle toho kam nám znak zdánlivě "utíká."
V praxi se snažíme trasu průlivem rozdělit na úseky, během nichž vždy míříme přímo k nějakému znaku, případně přímo od něj. Ne vždy se to podaří, některé úseky jsou dány čistě jen kormidelním kurzem (na obr. níže jsou to úseky [4]-[5], [6]-[7] a závěrečný úsek [9]-[10]). Pro body obratu (všechny jsou očíslovány v hranatých závorkách) spočteme náměry na znaky okolo - jejich měření nám během plavby umožní určit okamžik, kdy je třeba změnit kurz.
Silná červená čára označuje požadovanou trajektorii lodi. Zelené znaky po pravoboku jsou číslovány (1), (3), (5), (7), (9), (11), červené znaky po levoboku (2), (4), (6), (8). Podél trajektorie jsou vyznačeny kormidelní kurzy (většinou jsou zároveň rovny i náměrům na znaky v daném směru), a z bodů obratu náměry k blízkým znakům. Všechny kurzy a náměry jsou již magnetické (opravené o variaci), tedy to co přímo čteme na kompasu.
Vplutí začneme někde mezi červenou bójí a červeným znakem (2), loď otočíme na červený (2) v okamžiku, kdy bude jeho náměr 009. Pokračujeme tímto kurzem, kontrolujeme aby náměr na červený (2) byl stále 009. Občas změříme náměr na zelený (1). Když se blíží hodnotě 077, měříme jej nepřetržitě. V okamžiku kdy dosáhne 077 (bod obratu [1]), obracíme loď směrem k zelenému (3). Kontrolujeme: má zelený (3) náměr 053? Upravujeme polohu lodi tak, aby měl. Zároveň hlídáme náměr na červený (2), jakmile dosáhne 290 (bod obratu [2]; můžeme ho ještě potvrdit tím, že náměr na zelený (1) musí být 173), obracíme na červený (4). Kontrolujeme zda jeho náměr zůstává 030 a dáváme pokyny kormidelníkovi. Atd...
V úseku [4]-[5] není kontrola náměru na žádný znak, vše tedy záleží na kormidelníkovi, aby udržel kurz 014. V úseku [7]-[8] pak kormidelník nevidí před sebou žádný znak, ale osoba s náměrovým kompasem vidí za zádí červený (6), kontroluje, že náměr na něj je stále 273, a podle odchylek dává pokyny kormidelníkovi (jinak se kormidelník snaží držet kurz 093).
V případě, že úplně opustíme zvolenou trasu (může např. dojít k vyhýbání se s jinou lodí), zastavíme, změříme náměry na dva vhodné znaky, vyneseme je do plánu a jejich průsečík nám dá naši polohu. Podle ní pak víme kterým směrem se vydat, abychom se co nejdříve vrátili na trasu.
Z popisu se zdá, že úkonů je tolik a plán počmáraný tolika čísly, že se nedají stíhat. Kanál je ale dlouhý 2,6 km, maximální rychlost v něm omezená na 5 uzlů, a pokud ji snížíme na 3 uzly, je to v podstatě rychlost chůze. Navíc je práce rozdělená na minimálně dvě osoby - jedna u kormidla a druhá s náměrovým kompasem (třetí může odškrtávat v plánu přibližnou polohu a orientovat se v okolí, aby nedošlo k nechtěné záměně jednoho znaku za jiný).
Každopádně, těšte se na podzim... :-)
čtvrtek, dubna 15, 2010
středa, dubna 14, 2010
Výsledky měření sextantem během plavby
Objekt: Slunce - dolní limbus
Sextant: Davis Mark 15
Měřiči: Sajri 1x, Dan 2x (pomocí Davis Mark 3 měřili i Michi a Happy, výsledky snad dodají).
Protože jsme vždy měřili výšku jen jednoho objektu, nelze z měření spočítat polohu lodi a srovnat s polohou určenou pomocí GPS. Můžeme ale ze známé polohy vypočítat jaká v danou dobu měla být výška Slunce nad horizontem, a srovnat s měřením.
Měření 1 - Sajri
Datum: 6.4.2010
Lodní časy (SELČ) a údaje měřené sextantem (SR - sextant reading):
16:24:10 SR = 31° 48.'6
16:26:03 SR = 31° 28.'4
16:27:24 SR = 31° 14.'6
Index error sextantu (3x): -7.'4, -7.'0, -6.'2
Průměry časů, SR a IE:
16:25:52 SR = 31° 30.'5
IE = -6.'9
Opravy:
Refrakce: R = 1.'6
Dip (deprese horizontu pro výšku oka 2 m) = 2.'5
Semidiameter Slunce SD = 16.'0
Pozorovaná výška (středu) Slunce Ho = SR - IE - Dip - R + SD
Ho = 31°49.'3
Spočtená výška Slunce pro polohu lodi (43° 31.'1 N, 15° 37.'3 E)
Hc = 31°48.'9
Rozdíl (chyba měření): 0.'4, tedy ekvivalent chyby v poloze 0.4 NM (to je výborné! :-)
Měření 2 - Dan
Datum: 6.4.2010
Lodní časy (SELČ) a údaje měřené sextantem (SR - sextant reading):
16:36:14 SR = 29° 53.'4
16:39:10 SR = 29° 21.'8
16:41:02 SR = 28° 58.'0
Index error sextantu IE = -6.'9
Průměry časů a SR:
16:38:49 SR = 29° 24.'4
Opravy:
Refrakce: R = 1.'7
Dip (deprese horizontu pro výšku oka 2 m) = 2.'5
Semidiameter Slunce SD = 16.'0
Pozorovaná výška (středu) Slunce Ho = SR - IE - Dip - R + SD
Ho = 29° 43.'1
Spočtená výška Slunce pro polohu lodi (43° 30.'0 N, 15° 37.'8 E)
Hc = 29° 38.'9
Rozdíl (chyba měření): 4.'2, tedy ekvivalent chyby v poloze 4.2 NM (na úplně první měření, a ještě ke všemu na moři, to vůbec není špatné! :-)
Měření 3 - Dan
Datum: 8.4.2010
Lodní časy (SELČ) a údaje měřené sextantem (SR - sextant reading):
17:26:56 SR = 21° 03.'0
17:29:00 SR = 20° 39.'8
Index error sextantu IE = -2.'6, -2.'8, -2.'5
Průměry časů, SR a IE:
17:27:58 SR = 20° 51.'4
IE = -2.'6
Opravy:
Refrakce: R = 2.'5
Dip (deprese horizontu pro výšku oka 2 m) = 2.'5
Semidiameter Slunce SD = 16.'0
Pozorovaná výška (středu) Slunce Ho = SR - IE - Dip - R + SD
Ho = 21° 05.'5
Spočtená výška Slunce pro polohu lodi (42° 55.'3 N, 16° 30.'4 E)
Hc = 21° 00.'1
Rozdíl (chyba měření): 4.'9, tedy ekvivalent chyby v poloze 4.9 NM (ani na druhý pokus, a jen ze dvou měření, to není špatné :-)
Sextant: Davis Mark 15
Měřiči: Sajri 1x, Dan 2x (pomocí Davis Mark 3 měřili i Michi a Happy, výsledky snad dodají).
Protože jsme vždy měřili výšku jen jednoho objektu, nelze z měření spočítat polohu lodi a srovnat s polohou určenou pomocí GPS. Můžeme ale ze známé polohy vypočítat jaká v danou dobu měla být výška Slunce nad horizontem, a srovnat s měřením.
Měření 1 - Sajri
Datum: 6.4.2010
Lodní časy (SELČ) a údaje měřené sextantem (SR - sextant reading):
16:24:10 SR = 31° 48.'6
16:26:03 SR = 31° 28.'4
16:27:24 SR = 31° 14.'6
Index error sextantu (3x): -7.'4, -7.'0, -6.'2
Průměry časů, SR a IE:
16:25:52 SR = 31° 30.'5
IE = -6.'9
Opravy:
Refrakce: R = 1.'6
Dip (deprese horizontu pro výšku oka 2 m) = 2.'5
Semidiameter Slunce SD = 16.'0
Pozorovaná výška (středu) Slunce Ho = SR - IE - Dip - R + SD
Ho = 31°49.'3
Spočtená výška Slunce pro polohu lodi (43° 31.'1 N, 15° 37.'3 E)
Hc = 31°48.'9
Rozdíl (chyba měření): 0.'4, tedy ekvivalent chyby v poloze 0.4 NM (to je výborné! :-)
Měření 2 - Dan
Datum: 6.4.2010
Lodní časy (SELČ) a údaje měřené sextantem (SR - sextant reading):
16:36:14 SR = 29° 53.'4
16:39:10 SR = 29° 21.'8
16:41:02 SR = 28° 58.'0
Index error sextantu IE = -6.'9
Průměry časů a SR:
16:38:49 SR = 29° 24.'4
Opravy:
Refrakce: R = 1.'7
Dip (deprese horizontu pro výšku oka 2 m) = 2.'5
Semidiameter Slunce SD = 16.'0
Pozorovaná výška (středu) Slunce Ho = SR - IE - Dip - R + SD
Ho = 29° 43.'1
Spočtená výška Slunce pro polohu lodi (43° 30.'0 N, 15° 37.'8 E)
Hc = 29° 38.'9
Rozdíl (chyba měření): 4.'2, tedy ekvivalent chyby v poloze 4.2 NM (na úplně první měření, a ještě ke všemu na moři, to vůbec není špatné! :-)
Měření 3 - Dan
Datum: 8.4.2010
Lodní časy (SELČ) a údaje měřené sextantem (SR - sextant reading):
17:26:56 SR = 21° 03.'0
17:29:00 SR = 20° 39.'8
Index error sextantu IE = -2.'6, -2.'8, -2.'5
Průměry časů, SR a IE:
17:27:58 SR = 20° 51.'4
IE = -2.'6
Opravy:
Refrakce: R = 2.'5
Dip (deprese horizontu pro výšku oka 2 m) = 2.'5
Semidiameter Slunce SD = 16.'0
Pozorovaná výška (středu) Slunce Ho = SR - IE - Dip - R + SD
Ho = 21° 05.'5
Spočtená výška Slunce pro polohu lodi (42° 55.'3 N, 16° 30.'4 E)
Hc = 21° 00.'1
Rozdíl (chyba měření): 4.'9, tedy ekvivalent chyby v poloze 4.9 NM (ani na druhý pokus, a jen ze dvou měření, to není špatné :-)
neděle, dubna 11, 2010
sobota, dubna 10, 2010
10.4. 21:00, Slovinsko
Vstali jsme dnes v 6, v 9 h. predali lod, zaplatili 775 euro za kotvu s
retezem (ale ani to nemohlo pokazit jednoznacne pozitivni dojem ze skvele a
narocne plavby, kterou jeste ted dospavam) a na zpatecni ceste se jeste
zastavili v narodnim parku Vodopady na rece Krka.
retezem (ale ani to nemohlo pokazit jednoznacne pozitivni dojem ze skvele a
narocne plavby, kterou jeste ted dospavam) a na zpatecni ceste se jeste
zastavili v narodnim parku Vodopady na rece Krka.
pátek, dubna 09, 2010
9. 4. 19:45
Po 10. h. jsme odpluli na posledni plachetni vyjizdku. Po ceste se 6 clenu
posadky vylodilo na pevnost pred sibenickym prulivem, primo z lodi na molo bez
uvazovani. Lod s kapitanem a Honzou pockala opodal a stejnym zpusobem pak
probehlo nalodeni. Obkrouzili jsme ostrov Zlarin a v 5 h. byli zpet i s
natankovanim paliva.
posadky vylodilo na pevnost pred sibenickym prulivem, primo z lodi na molo bez
uvazovani. Lod s kapitanem a Honzou pockala opodal a stejnym zpusobem pak
probehlo nalodeni. Obkrouzili jsme ostrov Zlarin a v 5 h. byli zpet i s
natankovanim paliva.
9.4. 08:00, Sibenik
Ve 2:30 rano jsme dorazili a temer bezchybne :-) zaparkovali. Zaver vcerejsku
byl velice napinavy kvuli hustemu lodnimu provozu. Taky jsme ve vysilacce
zachytili odpoved pobrezni stanice Split na volani may-day (samotne volani
jsme ale neslyseli). Stahl jsem novou predpoved - dnes ma byt stale hezky.
byl velice napinavy kvuli hustemu lodnimu provozu. Taky jsme ve vysilacce
zachytili odpoved pobrezni stanice Split na volani may-day (samotne volani
jsme ale neslyseli). Stahl jsem novou predpoved - dnes ma byt stale hezky.
čtvrtek, dubna 08, 2010
8.4. 18:50
Ve 12 h. jsme opustili Lastovo. Zpocatku trochu foukalo, ted je hladina
zrcadlova. Vracime se do Sibeniku, protoze zitra ma cely den prset (podle
tyden stare predpovedi, ktera ale dosud sedela skoro presne). Bude to plavba
dlouho do noci, mozna az do rana, proto jsme opet zavedli stridani hlidek.
Odpoledne nas chvilku doprovazela skupinka delfinu.
zrcadlova. Vracime se do Sibeniku, protoze zitra ma cely den prset (podle
tyden stare predpovedi, ktera ale dosud sedela skoro presne). Bude to plavba
dlouho do noci, mozna az do rana, proto jsme opet zavedli stridani hlidek.
Odpoledne nas chvilku doprovazela skupinka delfinu.
středa, dubna 07, 2010
7. 4. 21:00 Prezba
Ve 14 h. jsme opustili Palagruzu a kombinaci plachet a motoru to strihli sem. Prezba je ostrov tesne sousedici s Lastovo Stojime u betonoveho mola v male zatoce, ktera byvala vojenskym pristavem. Par italskych rybaru nam ochotne pomohl s prirazenim a vyvazanim. Pocasi je stale skvele.
7.4. 10:30, Palagruza
Vetsina plavby ubehla na plachty, jen k ranu vitr chcipl. V 8 h. jsme dorazili
na Palagruzu. Nemohouce zakotvit, vetsina posadky se na ostrov vylodila z
driftujici lodi na clunu. Ted s Danem sedime na lodi zvolna driftujici k jihu
a cekame, az na nas zacnou mavaz ze brehu.
na Palagruzu. Nemohouce zakotvit, vetsina posadky se na ostrov vylodila z
driftujici lodi na clunu. Ted s Danem sedime na lodi zvolna driftujici k jihu
a cekame, az na nas zacnou mavaz ze brehu.
úterý, dubna 06, 2010
6. 4. 22:20
Po pravoboku mijime ostrov Svetac, vlevo v dalce Vis. Je stale jasno, vitr trochu slabne, ale stale nam dovoluje plout 5-7 uzlu jen s genou. Vlny se tisi. poledne jsme spustili stridani tri hlidek (ja + Happy, Dan + Jan + Tomas, Michal + Jitka + Ondra) po ctyrech hodinach. Pokud na Palagruze nebude signal, tak se do zitrejsiho vecera odmlcime.
6.4. 16:45
Po 15. h. jsme nechali za zadi posledni ostruvky. Vitr na otevrenem mori
zesilil na 20 uzlu, vlny uz maji kolem 1 m. Plujeme jen s necelou genou, a
presto pres 6 uzlu. Je stale jasno, dostalo se i na astronavigaci.
zesilil na 20 uzlu, vlny uz maji kolem 1 m. Plujeme jen s necelou genou, a
presto pres 6 uzlu. Je stale jasno, dostalo se i na astronavigaci.
6.4. 13:00, Murterske more
V 8 h. jsme odrazili ze Zadaru. Je jasno, fouka vitr asi 10 uzlu a postupujeme
rychlosti asi 5 uzlu na bocni vitr. Trochu nas zlobi hlavni plachta (kasaci
lano je hodne opotrebovane), tak ji nemuzeme vybalit celou.
rychlosti asi 5 uzlu na bocni vitr. Trochu nas zlobi hlavni plachta (kasaci
lano je hodne opotrebovane), tak ji nemuzeme vybalit celou.
pondělí, dubna 05, 2010
5.4. 18:30, Zadar
Odpoledne ve shode s predpovedi prestalo prset a stoupa tlak. Preplavili jsme
se do Zadaru, kde jsme dobrali naftu a stravime zde noc v marine. Zitra brzy
rano vyrazime na nonstop plavbu na Palagruzu.
se do Zadaru, kde jsme dobrali naftu a stravime zde noc v marine. Zitra brzy
rano vyrazime na nonstop plavbu na Palagruzu.
5.4. 10:00
O pul treti rano jsme dopluli na misto, ale boje nenasli. Prirazili jsme za
silneho vetru k betonovemu molu, co je tu v malem pristavu. Dnes strasne leje,
ve shode s predpovedi. Zustavame zatim zde.
silneho vetru k betonovemu molu, co je tu v malem pristavu. Dnes strasne leje,
ve shode s predpovedi. Zustavame zatim zde.
neděle, dubna 04, 2010
4. 4. 23:15
Zakotvili jsme v zatoce, ale diky silnemu vetru asi pomalu vlekli kotvu. Pri pokusu o druhe zakotveni kotva i s retezem vyletla z navijaku a skoncila na morskem dne(!) Ted se presouvame do jine zatoky, kde by mely byt boje.
4.4. 18:00
S plachtami na motyla mirime ke kotvisti na severozapadnim cipu ostrova Dugi
Otok. Ze zacatku dvoumetrove vlny (ale zezadu), ted se to zklidnilo. Bohuzel
uz nekolik hodin prsi. Doslo dnes i na krmeni rybicek, ale jen jednim clenem
posadky.
Otok. Ze zacatku dvoumetrove vlny (ale zezadu), ted se to zklidnilo. Bohuzel
uz nekolik hodin prsi. Doslo dnes i na krmeni rybicek, ale jen jednim clenem
posadky.
4.4. 12:15
Prohledli jsme si parkoviste Marca Pola. Trajekt uz tam neni, jen trojuhelnik
vyorany do brehu. Zatahlo se, vitr 20 uzlu. Vratime se na otevrene more a
trochu se pohoupeme.
vyorany do brehu. Zatahlo se, vitr 20 uzlu. Vratime se na otevrene more a
trochu se pohoupeme.
sobota, dubna 03, 2010
3. 4. 22:00
Asi jsem zapomnel zminit, ze nase lod ma opet velice poeticke jmeno: Svrsata. Je jasno, slaby vitr. Vetsina posadky spi, u kormidla jsou Dan s Happym a kapitan pospava mezi kazdou celou hodinou, kdy dela zapisy do deniku a do mapy.
3.4. 19:00
Vypluli jsme puvodne jen na cviceni a testy do Sibenickeho zalivu, ale je tak
krasne, ze prvni zmena planu byla obeplout pod plachtami ostrov Zlarin, druha
zmena byla nevracet se do Sibeniku, ale Murterskym morem plout rovnou na nocni
plavbu smer Zadar, a treti zmena byla vzit to oklikou morem otevrenym. Bohuzel
temer nefouka, takze plujeme uz pul hodiny pod motorem. A take nejsou vlny.
Dan s Jitkou vari veceri.
krasne, ze prvni zmena planu byla obeplout pod plachtami ostrov Zlarin, druha
zmena byla nevracet se do Sibeniku, ale Murterskym morem plout rovnou na nocni
plavbu smer Zadar, a treti zmena byla vzit to oklikou morem otevrenym. Bohuzel
temer nefouka, takze plujeme uz pul hodiny pod motorem. A take nejsou vlny.
Dan s Jitkou vari veceri.
3.4. 14:45
V 10 h. jsme prevzali lod. Protoze Bavaria 37 byla rozbita (ale to neni ta
nase z podzimu! :-), dostali jsme jinou, trochu vetsi lod: Sun Odyssey 39i. Ve
14 h. dokoncili nakladku a ted probiha instruktaz posadky.
nase z podzimu! :-), dostali jsme jinou, trochu vetsi lod: Sun Odyssey 39i. Ve
14 h. dokoncili nakladku a ted probiha instruktaz posadky.
3.4. 03:10
Prekrocili jsme hranici Rakousko - Slovinsko. Cesta ubiha svizne, po dalnicich
je to jine kafe nez lonske Madarsko :-).
je to jine kafe nez lonske Madarsko :-).
pátek, dubna 02, 2010
2. 4. 20:40
S druhym vozem jsme se potkali uz cestou po D1. Nakup v Jihlave (+ nakladani do aut) zabral jen 1,5 h. (uspech!) a ted jedeme smer Znojmo.
Odjezd
Po 17.30 jsme vyrazili z Ondrejova. Nase auto = Honza, Michal (ridici), Dan,
ja. V Jihlave u Tesco se setkavame s druhym vozem.
ja. V Jihlave u Tesco se setkavame s druhym vozem.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
