Fotky z třídenního horského výletu najdete zde.
pátek, října 31, 2008
úterý, října 07, 2008
středa, října 01, 2008
V pravé poledne II
O víkendu jsme si s Happym a Michim udělali kratší výlet na tzv. Budečskou hráz. Nebudu zde popisovat o co se jedná, ostatně až do nedávna jsem to sám nevěděl a přečetl si to až na Wikipedii. Vy si to můžete přečíst tamtéž, případně si prohlédnout fotky z našeho výletu zde (Přidána nová galerie od Michiho: zde).
Jak se u mých výletů během slunečných dnů stává již pomalu tradicí, od 12 do 14 hodin jsme si udělali přestávku věnovanou měření polední výšky Slunce. Více o této metodě v předešlém příspěvku, nyní se omezím pouze na shrnutí výsledků a další nová zjištění. Při předchozím měření nám zeměpisná šířka vyšla asi o 10' mimo od skutečné polohy. Zkoumal jsem tento problém dále, a ukázalo se, že příčina tkví v následujícím: všechny naše změřené výšky byly cca o 10' vyšší, než jak měly pro danou polohu vycházet (v předchozím příspěvku jsem aktualizoval obrázek o tyto spočtené správné výšky). Odchylka tedy nebyla žádnou náhodou, byla to chyba systematická.
Naše poslední měření dopadlo takto:
Změřené výšky Slunce proložené parabolami, včetně výšek, které pro dané místo měly skutečně vyjít
Všechny výšky jsou opět systematicky posunuté, tentokrát o cca 4' (a stejně tak i z nich odvozená zeměpisná šířka). Až na onu systematickou chybu je nicméně z obrázku patrné, jak přesná měření lze po troše cviku tímto jednoduchým sextantem provést - rozptyl měřených bodů okolo proložených parabol je mnohem menší, než vzdálenost těchto parabol od skutečných výšek, a tato vzdálenost činí právě ony pouhé 4'.
Zbývá odhalit původ systematické chyby. Domníval jsem se, že při minulém měření jsme jen chybně zjustovali zrcátko sextantu přesně na nulu. Kontrolovali jsme to ale s Šárkou nezávisle oba. I při posledním měření jsem věnoval této justaci velkou péči, a i v průběhu měření ji několikrát kontroloval. Pak je zde ještě možnost výrobní vady sextantu. Stačí, aby se otáčivé rameno neotáčelo přesně okolo středu stupnice sextantu, a vznikne systematická chyba v naměřených úhlech, která se bude měnit v závislosti na tom, jak velký úhel měříme. To bude stát za to v budoucnu ověřit, například alespoň půldenním měřením výšek Slunce, od jeho východu až po maximální výšku.
Na závěr jeden zážitek z návratu do Ondřejova: vracel jsem se večer pěšky ze Senohrab, a ve skomírajícím světle baterky spatřil před sebou několik zvířat, přebíhajících silnici. Louka na straně silnice, odkud zvířata vyběhla, je ohrazená ohradníkem, a tak jsem předpokládal, že jsou to ovce. Jen mi nešlo na rozum, jak se přes ohradník dostaly. Zastavil jsem se a čekal dokud nepřejdou, zůstaly na vedlejším poli, hned za vysokou trávou u silnice. Pomalu jsem se přiblížil a stále na ně svítil baterkou, abych zjistil, co jsou doopravdy zač. Když jsem došel až téměř k nim, ozval se zvuk, který trochu připomínal nespokojené vrčení, a trochu chrochtání. Byli to nejspíš divočáci. V tu chvíli jsem litoval, že nemám své hnědé bezpečnostní trenky :-). Naštěstí se hned sebrali a odběhli dále do pole.
Ale kdo ví. Možná to nebyli divočáci, ale El Chupacabra :).
Jak se u mých výletů během slunečných dnů stává již pomalu tradicí, od 12 do 14 hodin jsme si udělali přestávku věnovanou měření polední výšky Slunce. Více o této metodě v předešlém příspěvku, nyní se omezím pouze na shrnutí výsledků a další nová zjištění. Při předchozím měření nám zeměpisná šířka vyšla asi o 10' mimo od skutečné polohy. Zkoumal jsem tento problém dále, a ukázalo se, že příčina tkví v následujícím: všechny naše změřené výšky byly cca o 10' vyšší, než jak měly pro danou polohu vycházet (v předchozím příspěvku jsem aktualizoval obrázek o tyto spočtené správné výšky). Odchylka tedy nebyla žádnou náhodou, byla to chyba systematická.
Naše poslední měření dopadlo takto:
Změřené výšky Slunce proložené parabolami, včetně výšek, které pro dané místo měly skutečně vyjít
Všechny výšky jsou opět systematicky posunuté, tentokrát o cca 4' (a stejně tak i z nich odvozená zeměpisná šířka). Až na onu systematickou chybu je nicméně z obrázku patrné, jak přesná měření lze po troše cviku tímto jednoduchým sextantem provést - rozptyl měřených bodů okolo proložených parabol je mnohem menší, než vzdálenost těchto parabol od skutečných výšek, a tato vzdálenost činí právě ony pouhé 4'.
Zbývá odhalit původ systematické chyby. Domníval jsem se, že při minulém měření jsme jen chybně zjustovali zrcátko sextantu přesně na nulu. Kontrolovali jsme to ale s Šárkou nezávisle oba. I při posledním měření jsem věnoval této justaci velkou péči, a i v průběhu měření ji několikrát kontroloval. Pak je zde ještě možnost výrobní vady sextantu. Stačí, aby se otáčivé rameno neotáčelo přesně okolo středu stupnice sextantu, a vznikne systematická chyba v naměřených úhlech, která se bude měnit v závislosti na tom, jak velký úhel měříme. To bude stát za to v budoucnu ověřit, například alespoň půldenním měřením výšek Slunce, od jeho východu až po maximální výšku.
Na závěr jeden zážitek z návratu do Ondřejova: vracel jsem se večer pěšky ze Senohrab, a ve skomírajícím světle baterky spatřil před sebou několik zvířat, přebíhajících silnici. Louka na straně silnice, odkud zvířata vyběhla, je ohrazená ohradníkem, a tak jsem předpokládal, že jsou to ovce. Jen mi nešlo na rozum, jak se přes ohradník dostaly. Zastavil jsem se a čekal dokud nepřejdou, zůstaly na vedlejším poli, hned za vysokou trávou u silnice. Pomalu jsem se přiblížil a stále na ně svítil baterkou, abych zjistil, co jsou doopravdy zač. Když jsem došel až téměř k nim, ozval se zvuk, který trochu připomínal nespokojené vrčení, a trochu chrochtání. Byli to nejspíš divočáci. V tu chvíli jsem litoval, že nemám své hnědé bezpečnostní trenky :-). Naštěstí se hned sebrali a odběhli dále do pole.
Ale kdo ví. Možná to nebyli divočáci, ale El Chupacabra :).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
