Kapitánem snadno a rychle III

Těžko na cvičišti

V neděli se probouzím o půl osmé a vylézám na palubu pokochat se slunečným ránem. Po desáté vyplouváme a míříme dolů po proudu řeky. Vracíme se do Šibeniku a dělíme se na dvě skupiny. Dnešní den je vyhrazen motorovým cvičením, a než by se nás osm u kormidla vystřídalo, unudili bychom se. Jedna ze skupin je vždy vysazena na břehu a jde si prohlédnout město. Obloha je stále bez mráčku a fouká mírný vítr. Naše skupina přišla na řadu po čtvrt na tři, kdy jsme se setkali s lodí na molu. Učíme se nejprve otáčení lodi na místě. Pořadí úkonů je následující: 1. zkontrolovat, zda se v daném směru nenachází překážka nebo jiná loď. 2. Položit kormidlo úplně nadoraz. 3. dlouze na plný plyn vyrazit dopředu. 4. krátce na plný plyn dozadu - tím se zastaví dopředný pohyb lodi, ale proud nasávaný šroubem nedorazí až ke kormidlu a nezbrzdí se tím rotace. Zastavení rotace lodi se provádí prudkým otočením kormidla (bez plynu) na opačnou stranu, a pak krátkými impulsy motorem dopředu. Další procvičovaný manévr je zacouvání zádí k molu, mezi dvě "fiktivní" lodě. Jak se začíná smrákat, odplouváme hledat nedalekou velkou vojenskou bóji, u níž chce Roman strávit noc. Mezitím se stmívá úplně, takže nejsme schopni ji nalézt. Motorem tam křižujeme sem a tam s baterkami, ale bezúspěšně. Bóji asi zrušili, a tak trávíme noc v marině.

Následující den je skoro jasno, a jen co začalo hřát slunce, i docela teplo. V marině je téměř bezvětří. Vracíme se do městského přístavu k molu, u nějž jsme cvičili včera a učíme se přistání bokem k molu. Je třeba přiblížit se zešimka pod úhlem asi 40° (opět tam máme fiktivní lodě, tentokrát podél mola, s jedním místem volným) na pomalý chod k okraji fiktivní mezery. Po dostatečném přiblížení vyřadíme a pokračujeme setrvačností, pečlivě sledujeme vzdálenost přídě od mola (to u začátečníka vyžaduje pevné nervy a dobrý odhad) a těsně před ním prudkým točením kormidla loď otočíme do směru rovnoběžného s molem. Po naplutí srovnáme kormidlo a zastavujeme krátkými impulsy vzad. Pak následuje manévr opačný - vycouvání od mola: provedeme otočku na místě přídí k molu, ale pochopitelně jen o velmi malý úhel. Ihned zařadíme prudce vzad a během couvání přetáčíme kormidlo na opačnou stranu - loď se plynulým obloukem vysune ze své mezery.





Pod dvou hodinách cvičení se na molu objevují policista s policistkou, gestikulují na nás a vyptávají se, co to provádíme (pohled na loď, která bez ustání po takovou dobu přiráží a zase odjíždí od mola, musí být asi komický). Vysvětlujeme jim česky a anglicky, že je to jen trénink, ale nejsou schopni to pochopit. Chtějí Romanovy doklady. Přirážíme přídí k molu a Kryštof s nimi vyskakuje na břeh. Policistům to nestačí a chtějí pasy všech. S těmi vyskakuju při dalším přiražení já. Vyptávají se mě lámanou angličtinou na všechno možné, a nakonec nás žádají, abychom přistáli a vystoupili všichni. Pro správné vyvázání lodi je třeba lano z přídě uvázat ke kruhu umístěnému ve zdi betonového mola, který je asi jeden a půl metru pod jeho horním okrajem. Roman vyskakuje na molo za mnou a provádíme následující kousek: já si lehám na molo, abych měl lepší oporu, a držím Romana, který se spouští nohama ke kruhu, za levou ruku. On se pak pravou rukou natahuje dolů i s lanem a uvazuje touto jednou rukou na kruh dračí smyčku. Nepochopitelné...

Po vyvázání lodi se všichni vydáváme do policejní kanceláře, kam mezitím oba policisté odešli i s našimi pasy. Chvilku nás tam ještě zpovídají. Ukazuje se, že si mysleli, že jsme buď úplně opilí nebo zfetovaní (což je pochopitelné vzhledem k tomu, jak naše manévry musely vypadat ze břehu), a chtějí to jen prověřit. Situace se vyjasnila a dál už nám nedělají problémy, jen nás žádají, abychom už v přístavu takováhle alotria neprováděli.

Odplouváme za nejbližší mys v zálivu. U břehu tam už několik dní stojí velká loď. Na jedné z jejich palub sedí dva lodníci v montérkách, anglicky se jich dovolujeme, zda můžeme u jejich lodi cvičit manévry. Nejprve nechápou oč nám jde a tváří se odmítavě, ale po ubezpečení, že k nim na loď nepůjdeme, už to není problém. Je to trochu nebezpečnější, než předchozí cvičení, protože při nezdařeném manévru bychom poškodili nejen naši, ale i cizí loď. Už se ale s chováním lodi začínáme sžívat, takže k žádné kolizi nedochází. Občas si ovšem připadáme jako piráti na malé kocábce při abordáži k velké obchodní lodi.

Další noc trávíme opět v marině.