čtvrtek, února 21, 2008

Trable admirála Byrda

Nedávno jsem svou polární knihovničku přestěhoval ze skříně do otevřených polic. Stává se mi proto docela často, že přidju domů, a první věc, kterou udělám, je, že usednu na židli a otevřu některou knížku, která mi právě padne do oka. Pod vlivem jejího obsahu pak neodolám, abych něco neocitoval na blogu.







Stačí, abych zavřel oči a vidím znova všechno své kuchařské zoufalství. Uvažme jen na příklad to, co se v mém deníku nazývá "Nehoda s kukuřičnou kaší". Nasypal jsem do hrnce přiměřené (aspoň mně se tak zdálo) množství připravovaného kukuřičného zrna z konservy, nalil jsem na to trochu vody a postavil jsem to na kamna. Tento prostý začátek pomohl na svět dotud neznámé tisícihlavé nestvůře. Začalo to nabývat a opět se to smršťovalo, nabývalo - smršťovalo, a přitom to hrůzně vybuchovalo a syčelo. Docela nevinně jsem přidával vody, ještě a ještě trochu vody. Potom hrnek vybuchl jako Vesuv. Všechny hrnce a pánve, které stály na dosah, nepostačily pojmout všechnu přetékající kaši. Teklo to po kamnech jako láva. Stříkalo to na strop. Pokrylo mě to od hlavy k patě. Kdybych byl nesáhl včas k rozhodným a bezohledným opatřením, byl bych se asi utopil v kukuřičné kaši. Popadl jsem hrnek do obou rukou, vyběhl jsem s ním ze dveří a mrštil jsem s tím daleko do tunelu na potraviny. Tam to ještě chvíli vybuchovalo a syčelo, až konečně mráz zničil ohnisko sopečného kráteru.


Prožil jsem ještě jiné podobné hrůzy. V deníku z 10. dubna je odstavec o fazolích. Praví se v něm, že "... je prostě úžasné kolik vody do sebe dovedou fazole vsakovat a jak dlouho je zapotřebí je vařit. Začal jsem podle zkušeností hodně brzy, a mám teď k večeři dosti napolo uvařených fazolí, abych nasytil posádku válečného křižníku." Můj první pudding se proměnil ve skvělou gumu; snídaňové lívance z prosné mouky, tolik doma v Americe oblíbené, jsem musil dobývat z pánvičky dlátem.


Richard E. Byrd: Sám a sám v ledových pustinách jižní točny

1 komentář:

terka řekl(a)...

ja jsem tuhle uvarila rajskou omacku, ktera by se dala pouzit jako biologicka zbran, vypadala i vonela lakave :) ale do hrnce malem udelala diru..